Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

S nedostatkem benzinu se potýká čtvrtina maďarských čerpacích stanic

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Dočasný nedostatek benzinu sužuje až čtvrtinu maďarských čerpacích stanic. Až stovku z nich vlastní tamní ropná a plynárenská společnost MOL. Informoval o tom dnes zpravodajský server telex.hu, který nedostatek vysvětluje údržbou v rafinerii společnosti MOL a zvýšenou poptávkou související s cenovým stropem pro pohonné hmoty zavedeným maďarskou vládou.

Částečné výpadky, které trvaly několik hodin, postihly v posledních dnech asi pětinu všech čerpacích stanic MOL, uvedla firma na svém webu. MOL vlastní v Maďarsku přibližně 500 čerpacích stanic.

Společnost dále uvedla, že od zavedení cenového stropu pro pohonné hmoty poptávka na jejích čerpacích stanicích skokově vzrostla, zatímco konkurence výrazně snížila dovoz. MOL v posledních měsících "do určité míry" zásoboval asi 1700 z 2000 čerpacích stanic v Maďarsku, sdělila firma serveru telex.hu.

Rafinerie společnosti MOL ve městě Százhalombatta u Dunaje blízko Budapešti stále pracuje na částečný výkon a není jasné, kdy bude ukončena údržba. "Tento týden je ještě třeba počítat s nedostatkem dodávek," uvedl MOL.

Vláda premiéra Viktora Orbána zavedla omezení cen pohonných hmot loni v listopadu, ale problémy se zásobováním ji v červenci donutily rozsah programu zúžit, takže řidiči služebních vozů již nemohli nakupovat za sníženou cenu. V pondělí vláda uvedla, že Maďarsko může zachovat cenový strop i po 1. lednu pouze v případě, že dodávky ropy z Ruska budou proudit bez přerušení a rafinerie v Százhalombattě bude fungovat nepřetržitě.

Začátkem tohoto měsíce společnost MOL informovala, že dočasně omezuje dodávky pohonných hmot některým maloobchodníkům. Zdůvodnila to "výrazným" poklesem dodávek ropy z Ruska a údržbou rafinerie.

Témata:  Maďarsko pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.