Šéf německé opozice Merz nevylučuje recesi a doporučuje zvážit jádro

"Sdílím názor ministra financí (Christiana Lindnera), že nás čeká velmi složité druhé pololetí, možná opravdu s recesí," řekl Merz. Lindner pro letošní rok stále předpokládá meziroční hospodářský růst o 2,2 procenta, zároveň ale nevylučuje další ekonomické potíže. Ještě na počátku roku vláda počítala s růstem hrubého domácího produktu o 3,6 procenta. Ještě výrazně skeptičtější je Svaz německého průmyslu (BDI), který nově čeká růst jen o 1,5 procenta.

Merz se domnívá, že hospodářský růst mohou zvrátit dopady, kterými Německo i Západ po pandemii nemoci covid-19 a ruské invazi na Ukrajinu čelí. "Inflace, nezbytné úrokové korektury centrálních bank, ceny energií, narušení řetězců, těch faktorů se sešlo mnoho a pravděpodobně povedou ve druhém pololetí k recesi," řekl. "Recese je u nás definována jako dva kvartály bez hospodářského růstu za sebou. První a druhé čtvrtletí vypadají ještě dobře, ale výsledek třetího a čtvrtého čtvrtletí je z mého pohledu otevřený. Na obzoru jsou ale už viditelná bouřková mračna," uvedl.

Kvůli energetickým problémům, kterým Německo vlivem vysoké závislosti na ruském plynu čelí, by vláda podle Merze měla zvážit všechny možnosti. "Řekl jsem to i na Průmyslovém dni Svazu Německého průmyslu, že bychom neměli nechat bez povšimnutí žádnou možnost," uvedl Merz. To platí nejen o uhlí, které chce vláda opět více využívat, ale i o jaderných elektrárnách.

V Německu jsou v provozu poslední tři jaderné elektrárny, které budou ke konci letošního roku odpojeny. Tímto krokem chce země skoncovat s jadernou energetikou, kterou nepovažuje po havárii v japonské Fukušimě za bezpečnou.

"Experti jednomyslně říkají, že pokud bude vůle, mohou tyto tři elektrárny dále běžet," řekl Merz, podle kterého je hlavní překážkou především technický problém s nedostatkem štěpného materiálu. To je podle šéfa opozice řešitelné, stejně jako případná změna zákona, aby další fungování jaderných elektráren bylo v souladu s právem. "Tyto tři jaderné elektrárny zásobují elektřinou deset milionů domácností. To není málo a v této situaci se nelze zříci žádné možnosti," uvedl.

Otevřít téma jaderné energetiky chce také Lindner, který vede liberální svobodné demokraty (FDP). Ti spolu se Zelenými tvoří vládní koalici vedenou sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem. Zelení a SPD jádro nepovažují za cestu, kterou by Německo mělo jít. Ministr hospodářství ze Zelené Robert Habeck sice krátce po ruské invazi řekl, že je třeba opět zvážit osud nukleárních elektráren, později ale jeho ministerstvo konstatovalo, že náklady a rizika by převážily nad omezenými přínosy.

Habeck ale počítá s tím, že kvůli úsporám zemního plynu bude nezbytné spalovat více uhlí. Vládní strany zároveň chtějí dodržet termín, kdy by v ideálním případě mohlo Německo přestat spalovat uhlí pro výrobu energie do roku 2030. Dosavadní plány přitom vycházely z roku 2038. Podle Merze se je třeba připravit na to, že kvůli energetické bezpečnosti se odklon od uhlí zpomalí.

Témata:  Německo,  Friedrich Merz