Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Skandální odhalení. Úřady po požáru Notre-Dame tutlaly vážnou hrozbu

Požár katedrály Notre-Dame
Požár katedrály Notre-Dame
Foto: Twitter

Francouzské úřady se dopustily významných pochybení při informování veřejnosti o rizicích spojených s olovem, které se uvolnilo při požáru pařížské katedrály Notre-Dame.

O víkendu to napsal deník The New York Times (NYT), který se dostal k řadě utajovaných dokumentů a na téma uskutečnil desítky rozhovorů. Vyšetřování deníku ukázalo, že úřady otálely, ačkoli do 48 hodin po požáru měly informace o možném nebezpečí.

Plameny zachvátily Notre-Dame večer 15. dubna a kompletně zničily střechu a centrální věžičku gotické katedrály. Při tom se uvolnilo velké množství olova, které se ve formě prachu rozšířilo do okolí. Podle ekologické organizace Robin des Bois žár roztavil 300 až 400 tun jedovatého kovu.

Koncentrace olověného prachu v bezprostředním okolí katedrály byla následně až 1300krát vyšší, než je míra povolená francouzskými hygienickými standardy, uvádí NYT. Ani v těchto místech ale nebylo okamžitě nařízeno čištění, s hloubkovou dekontaminací se začalo až po čtyřech měsících. Ministerstvo kultury, které má úklid po požáru a rekonstrukci Notre-Dame na starosti, také podle NYT nezavedlo adekvátní bezpečnostní opatření u osob, které na místě pracovaly.

"Dokumenty, jakož i nespočet rozhovorů, jasně ukazují, že francouzské úřady měly do 48 hodin po požáru indicie, že olovo by mohlo představovat vážný problém. Trvalo však měsíc, než představitelé města provedli první testy ve škole nedaleko Notre-Dame. Městští a regionální hygienici do dneška nezkontrolovali všechny školy v blízkosti katedrály," napsal americký deník.

Nebezpečná koncentrace olověného prachu byla podle NYT dosud zjištěna v 18 základních školách, školkách a dalších budovách, v nichž se zdržují děti. Tato zařízení ale celé týdny zůstávala otevřená, než se začalo s testováním a čištěním. Podle starší právy investigativního serveru Mediapart v některých školách v okolí Notre-Dame hygienici naměřili až desetkrát vyšší koncentrace olova, než povolují normy.

Otrava olovem způsobuje u člověka narušení centrálního nervového systému, poškození mozku, nechutenství, bolesti hlavy a další zdravotní problémy. Nebezpečná je hlavně pro děti a těhotné ženy.

"Tohle jsou astronomická čísla a přístup hygienických úřadů je nepochopitelný," komentovala zjištění NYT Annie Thébaudová-Monyová, kterou deník označuje za přední francouzskou odbornici na veřejné zdraví. Zaznamenaná koncentrace olova je tak vysoká, že někteří experti oslovení reportéry doporučili nebrat malé děti do blízkosti Notre-Dame. Všichni se ale zároveň shodli, že návštěva Paříže jako taková nepředstavuje žádné nebezpečí.

Kvůli údajně nedostatečné reakci místních úřadů na varování ohledně olova už v červenci skupina Robin des Bois podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Televize France 24 tehdy uvedla, že mapa s úrovní koncentrace olova byla zveřejněna až 18. července, tedy více než tři měsíce po požáru katedrály. Pařížská radnice se hájila, že učiněná opatření byla dostatečná.

Témata:  Francie New York Times Paříž požár katedrály Notre-Dame katedrála Notre-Dame

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.