Druhou otázku, a to o zavedení ústavních pravidel pro vypsání předčasných voleb, hlava státu posoudit nežádala.

Po zmíněném verdiktu ústavního soudu se tak Slováci budou moci v plebiscitu vyjádřit pouze k tomu, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu.

"Respektuji rozhodnutí ústavního soudu. Termín vyhlášení referenda oznámím hned, jak to bude možné, tedy po zveřejnění rozhodnutí soudu ve sbírce zákonů," uvedla v reakci Čaputová.

Vypsání plebiscitu se zmíněnými otázkami žádaly prostřednictvím petice některé opoziční strany, které dlouhodobě usilují o předčasné parlamentní volby. Loni slovenský ústavní soud zablokoval konání referenda přímo o nových volbách. Tehdy rovněž rozhodoval na podnět Čaputové. Podle tehdejšího verdiktu by nejprve musela být změněna ústava tak, aby bylo možné konání předčasných parlamentních voleb dosáhnout právě například v referendu. K takové úpravě ústavy dosud nedošlo, změnit to může právě připravovaný plebiscit.

Nynější kabinet premiéra Eduarda Hegera mezitím přišel o většinu ve sněmovně. Na začátku září demisi podali ministři za liberální stranu Svoboda a Solidarita. Strana vystoupila z vládní koalice kvůli tomu, že šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič nevyhověl jejímu ultimátu, aby odešel z vlády. Matovič je ministrem financí.

Pro platnost výsledku referenda je podle slovenské ústavy nezbytná účast většiny oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních celostátních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU.

Slovenský parlament v minulosti opakovaně zkrátil své volební období ústavním zákonem, což vedlo k vypsání nových voleb. Tato rozhodnutí sněmovny tehdy u ústavního soud soudu nikdo z oprávněných osob nenapadl.