Podle ústavy dosluhující kabinet zůstane v úřadu až do jmenování nové vlády, bude mít ale omezené pravomoce a s jeho některými rozhodnutími bude muset předem souhlasit prezidentka. Čaputová se dnes večer sešla s Hegerem a Kollárem.

Pro nedůvěru vládě hlasovalo 78 z přítomných 102 poslanců, potřebný byl souhlas alespoň 76 zákonodárců ve 150členné sněmovně. Téměř všichni poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), v jehož vedení je i Heger, se hlasování nezúčastnili. Proti vládě byli mimo jiné tři poslanci, kteří před hlasováním vystoupili z Kollárova vládního hnutí Jsme rodina.

Pro předčasné voleb v květnu či červnu příštího roku se už vyslovil Kollár, ale také šéfové opozičních stran Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD). Naopak proti vystoupila bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS), která přišla s iniciativou odvolat vládu. OLaNO se zatím jednoznačně nevyjádřilo. V řádném termínu by se příští volby na Slovensku konaly v únoru 2024. Před případným rozhodnutím sněmovny o zkrácení volebního období by musela být změněna ústava; příslušný návrh je na programu stávající schůze parlamentu.

SaS, jejíž čtyři ministři v září podali demisi, předtím neúspěšně žádala, aby předseda OLaNO a ministr financí Igor Matovič z kabinetu odešel. SaS a Matovič byli dlouhodobě ve sporu.

Původně měla sněmovna o nedůvěře vládě hlasovat tento týden v úterý, z podnětu OLaNO ale rozhodnutí o dva dny odložila. Dříve během dneška Matovič nabídl svou demisi pod podmínkou, že SaS podpoří předlohu státního rozpočtu na příští rok a v parlamentu stáhne návrh na pád vlády. SaS to odmítla.

Matovič pak těsně před hlasováním sněmovny přišel do prezidentského paláce doručit svou demisi; podle oznámení prezidentské kanceláře ji před jejími pracovníky podepsal, své rozhodnutí si ale v poslední chvíli rozmyslel a dokument vytrhl vedoucímu kanceláře z rukou. Mluvčí prezidentky Martin Strižinec uvedl, že Matovičova demise tak nebyla doručena. Matovič v reakci popřel, že by dokument pracovníkovi vytrhl.

Heger se stal premiérem loni v dubnu, kdy ve funkci ministerského předsedy vystřídal svého stranického šéfa Matoviče. Matovičův odchod z čela vlády si tehdy vymohla SaS spolu s nejmenší vládní stranou Za lidi.

Vládní koalice, která vznikla po volbách z konce února 2020, prosadila některé reformy, například v oblasti zdravotnictví a životního prostředí. Naopak jiné plánované změny ztroskotaly na neshodách vládních stran. Policie zase za posledního více než dva a půl roku obvinila v různých kauzách několik bývalých úředníků či vedení policie z dob, kdy byl u moci Směr-SD někdejšího trojnásobného premiéra Roberta Fica.

Původně čtyřčlenná vládní koalice složená z OLaNO, hnutí Jsme rodina, SaS a Za lidi vystřídala u moci Směr-SD, který po porážce v posledních volbách odešel do opozice. Následně ze Směru-SD vystoupil bývalý předseda vlády Peter Pellegrini a také několik poslanců, kteří pak založili stranu Hlas-SD.

Hlas-SD je podle průzkumů nejpopulárnější stranou v zemi, na druhé místo v žebříku preferencí se postupně dostal Směr-SD, který na rozdíl od Hegerovy vlády například vystupuje proti dodávkám zbraní na válkou zasaženou Ukrajinu. Popularita OLaNO, které volby vyhrálo se ziskem 25 procent hlasů, naopak klesla až na nynější jednocifernou hodnotu, a Matovič se v zemi zařadil k nejméně oblíbeným politikům.

Posílení pravomocí hlavy státu vůči vládě, které sněmovna vyslovila nedůvěru nebo naopak nevyslovila důvěru, zavedlo Slovensko po vládní krizi v roce 2011. Tehdejší kabinet stran pravého středu premiérky Ivety Radičové nepodpořili v klíčovém hlasování sněmovny poslanci vládní strany SaS a ani Matovič. Vláda tehdy padla při rozhodování parlamentu o posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny, které kabinet spojil s hlasováním o důvěře. Následné předčasné volby v roce 2012 přesvědčivě vyhrál Směr-SD a sestavil jednobarevnou vládu. O čtyři roky později pak sociální demokraté vytvořili koaliční kabinet, stejně jako už v roce 2006, kdy se Směr-SD poprvé dostal k moci.