Slovenské volby vyhrálo hnutí OLaNO Igora Matoviče

OLaNO tak odsunulo na druhou příčku dosavadní nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Ta v sobotu podle předběžných výsledků z více než 99 procent volebních místností získala 18,31 procenta hlasů, a to na páté vítězství v parlamentních volbách v řadě za sebou nestačilo. "Na Slovensku skončila vláda zla," okomentoval situaci exprezident Andrej Kiska.

"Vítěz je jasný," prohlásil po sečtení hlasů z více než poloviny volebních místností premiér a volební lídr Směru-SD Peter Pellegrini a poblahopřál Matovičovi. Připustil, že Směr-SD, který dlouhá léta dominoval slovenské politice, nejspíše po těchto volbách odejde do opozice. Výsledek připsal "historické zátěži", "obrovskému tlaku", jakož i účtu od voličů "za některé věci"; Pellegrini se dostal do funkce premiéra poté, co byl jeho předchůdce a stranický šéf Robert Fico donucen v politické krizi po zavraždění novináře a jeho snoubenky k odstoupení z čela vlády.

"S mafií se nevyjednává," prohlásil Matovič před novináři o možnosti povolebních jednání o nové vládě se Směrem-SD. Jako vítěz voleb, který navíc od voličů získal i nejvíce preferenčních hlasů ze všech slovenských politiků, chce jednání zahájit s opoziční stranou Jsme rodina Borise Kollára. Ta totiž zaujala třetí příčku.

Matovič již v reakci na odhady výsledků hlasování televizi Markíza nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. "Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště," řekl Matovič. Později dodal, pokud má koalice prosadit reformy, jako například zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve 150členné sněmovně ústavní většinu, tedy alespoň 90 hlasů.

Matovič připustil, že mu situaci komplikuje skutečnost, že se do parlamentu nejspíše nedostala koalice Progresivní Slovensko/Spolu. Ta předběžně skončila těsně pod volebním prahem, ačkoliv podle průzkumů a i povolebních odhadů měla uspět. Zmíněná koalice loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu a z Progresivního Slovenska vzešla nynější prezidentka Zuzana Čaputová.

Možnými partnery v Matovičově snaze zajistit nové vládě ústavní většinu se jeví opoziční strana Svoboda a solidarita a nová strana Za lidi exprezidenta Kisky.

Matovičovo hnutí vsadilo v předvolební kampani na téma boje proti korupci, zdůraznění potřeby politické změny a snažilo se oslovit nevoliče i sympatizanty jiných stran, jež jsou nespojeni s poměry v zemi.

Na příčky vítězů se nedostala krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Její výsledek na úrovni osmi procent hlasů prakticky odpovídá překvapivému výsledku LSNS z roku 2016, kdy se poprvé uskupení takového ražení dostalo do slovenského parlamentu. Ještě letos v lednu popularita LSNS podle průzkumu činila kolem 13 procent.

"Extremismus jsme skutečně potlačili a dostal nižší procenta, než jsme se všichni obávali, že by mohl získat," prohlásil Kiska po zveřejnění těchto výsledků.

Již odhady ukázaly, že poprvé od pádu komunismu v roce 1989 nebude mít zastoupení ve slovenské sněmovně početná maďarská menšina. To potvrzují i dílčí výsledky. Odstoupení již ohlásil jeden z předáků maďarské menšiny Béla Bugár, jehož strana Most-Híd dosud patřila ke koaličním partnerům Směru-SD. Rezignaci avizoval i předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Alojz Hlina; hnutí, které vzniklo hned po "sametové revoluci", se už v druhých volbách za sebou nedostalo do parlamentu.

Témata:  Slovensko,  volby na Slovensku