Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko jedná s Ukrajinou o dodávce zbraní, tentokrát formou prodeje

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Reprofoto YouTube

Slovensko jedná s Ukrajinou o dodávce samohybných houfnic Zuzana. Na rozdíl od nedávno darovaného systému protivzdušné obrany S-300 by mělo jít o prodej. V diskusním pořadu slovenské televize to dnes řekl ministr obrany Jaroslav Naď.

Zda by se jednalo o verzi Zuzana 2000, nebo Zuzana 2, by se mělo vyjasnit až během diskuse, poznamenal ministr podle webu deníku Nový čas. Dodal přitom, že se však jedná i o dalších možnostech.

"A mluvíme také o možnosti, že by poškozená ukrajinská bojová vozidla a tanky T-72 nebo T-55 přijely na naše území a v našich vojenských opravárenských podnicích bychom je opravovali a vraceli zpět na Ukrajinu," upřesnil.

Premiér Eduard Heger v pátek oznámil, že Slovensko darovalo Ukrajině na její žádost svůj systém protivzdušné obrany S-300. Podle médií v té době už byl systém na Ukrajině a jeho přeprava trvala v utajení dva dny.

Systémy S-300 ze sovětské éry používají střely k zneškodnění vojenských letounů a střel. Složeny jsou z několika vozidel, včetně radarů a odpalovacích zařízení.

Spojené státy slíbily, že na oplátku za postoupení systému S-300 Ukrajině, přesunou na Slovensko jeden svůj protivzdušný systém Patriot.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  Slovensko Ukrajina Rakety S-300

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.