Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šojgu podal Putinovi hlášení o "osvobodzení" oceláren Azovstal v Mariupolu

Sergej Šojgu, ministra obrany RF
Sergej Šojgu, ministra obrany RF
Foto: mil.ru

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o "úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu". Stalo se tak poté, co se poslední obránci této východoukrajinské bašty vzdali, uvedla dnes večer agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků, uvedl dnes po poledni ve videoprohlášení velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Řekl také, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce.

Generální štáb ukrajinské armády již v noci na úterý sdělil, že vojáci v Mariupolu "splnili svoji misi" a že vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami. Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov podle Interfaxu uvedl, že velitele pluku Azov odvezli z oceláren ve speciálním obrněném automobilu, aby jej tak ochránili "před nenávistí obyvatel města, kteří jej toužili lynčovat za četná zvěrstva".

Podle mluvčího Konašenkova se od 16. května vzdalo 2439 ukrajinských vojáků, obklíčených v ocelárnách. "Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků," řekl.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo videonahrávku, která údajně zachycuje kapitulaci obránců Azovstalu. Na videu je vidět zástup neozbrojených mužů, jak se blíží k příslušníkům ruské armády před ocelárnou a hlásí svá jména. Rusové je potom pečlivě prohledávají a podle všeho je také vyzývají, aby ukázali svá tetování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské letectvo se snažilo dopravil letecky do Mariupolu zásoby, ale bylo odraženo a utrpělo velké ztráty. "Velké množství našich pilotů při tom, bohužel, zahynulo," řekl prezident v ukrajinské televizi. "Byli to hrdinové, kteří věděli, že dopravit do Azovstalu léky, potraviny a vodu a vrátit se s těly mrtvých a se zraněnými je téměř nemožné," dodal.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko prohlásil, že o obraně Azovstalu se bude jednou učit na vojenských školách. Podle Heraščenka lidé uvnitř neměli pitnou vodu, prakticky žádné zdravotnické potřeby a jedli jen jednou denně. "Víte, co je to amputovat končetinu bez anestetik? To, co je vidět v hollywoodských hororových filmech, není nic ve srovnání s tím, co viděli a přetrpěli obránci Azovstalu," řekl v ukrajinské televizi Heraščenko.

Ruská propaganda vykresluje příslušníky pluk Azov jako neonacisty. Ale podle ukrajinských médií ukrajinská veřejnost vnímá obránce Mariupolu jako hrdiny. Ruské jednotky obléhaly strategicky položené přístavní město u Azovského moře od 1. března. Po dobytí většiny Mariupolu zůstal rozlehlý areál oceláren Azovstal, nacházející se přímo ve městě, poslední baštou ukrajinského odporu, který vedli právě vojáci pluku Azov spolu s námořními pěšáky a příslušníky dalších jednotek.

Témata:  válka na Ukrajině Sergej Šojgu Vladimír Putin ocelárny Azovstal

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.