Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci jsou zaskočeni počasím. V Atlantiku se formuje nová La Niña. Tohle je bezprecedentní, varují

Bouře obrovského rozsahu překvapily vědce.
Bouře obrovského rozsahu překvapily vědce.
Foto: unsplash.com

Vědci jsou šokováni neobvyklým ochlazením rovníkové části Atlantského oceánu, které naznačuje možnost vzniku nového jevu podobného tichomořské La Niña. Tento fenomén by mohl mít dopad na klimatické podmínky napříč celým oceánem a ovlivnit počasí na obou jeho březích.

Podle amerického webu The Hill se v Atlantském oceánu formuje nový jev podobný La Niña, známý svými vlivy na globální počasí. Zatímco na začátku roku byl Atlantik rekordně teplý, od června se rovníková část oceánu výrazně ochladila, což vědci označují za téměř bezprecedentní událost. Oceánograf Franz Philip Tuchen z univerzity v Miami uvedl, že tak výrazné změny teplot nejsou běžné za posledních více než 40 let měření.

Pokud se ochlazení rovníkové části Atlantického oceánu udrží až do konce srpna, bude oficiálně potvrzen vznik atlantské verze jevu La Niña. Tento jev se naposledy objevil v roce 2013. I mírné ochlazení o 0,5 stupně Celsia oproti průměru může výrazně ovlivnit počasí na okolních kontinentech. I když atlantská La Niña není tak významná jako její tichomořská obdoba, její dopady mohou být stále značné.

Současná situace s ochlazením oceánů je zvlášť komplikovaná, protože přichází v době, kdy se očekává, že Tichý oceán přejde do fáze La Niña. Tento jev obvykle přináší chladnější a sušší podmínky v některých částech světa, což může vytvářet nevyzpytatelné klimatické podmínky, pokud oba hlavní oceány současně zažívají významné změny teplot.

Po roce rekordního horka na souši i v oceánech je posun k chladnějším teplotám vítanou změnou. Extrémní teplo bylo z velké části způsobeno nárůstem emisí skleníkových plynů a vlivem jevu El Niño, který se v tropickém Tichém oceánu vyvinul v polovině roku 2023.

Klimatolog Pedro DiNezio z Univerzity v Coloradu v Boulderu uvádí, že „začínáme sledovat, že průměrné teploty světových oceánů klesají.“ Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru USA (NOAA) byly globální teploty povrchu moří v červenci 2024 mírně nižší než v červenci 2023, což ukončilo 15 měsíců trvající období rekordních průměrných teplot oceánů.

V květnu 2024 ustoupil jev El Niño, a podle NOAA se mezi zářím a listopadem pravděpodobně rozvinou chladnější podmínky La Niña, což je způsobeno zesilujícími větry podél rovníku, které přivádějí studenější vodu na povrch oceánu.

Podobné cykly se objevují i v rovníkovém Atlantském oceánu, který periodicky přechází mezi teplými a studenými podmínkami, ale s menším vlivem na globální klima než Tichý oceán. V roce 2023 zažíval Atlantik rekordně vysoké teploty, které však v posledních třech měsících rychle klesly, přičemž příčina tohoto poklesu zatím není jasná.

Obě La Niñas, jak v Tichém, tak v Atlantském oceánu, mohou mít významné globální dopady. Pacifická La Niña je často spojena se suchým počasím na západě USA a vlhkostí ve východní Africe, zatímco atlantská La Niña může snižovat srážky v Sahelu a zvyšovat je v některých částech Brazílie. Tyto jevy mohou mít i protichůdné efekty na hurikánovou sezónu v Atlantiku, kde pacifická La Niña zvyšuje pravděpodobnost hurikánů, zatímco atlantská La Niña může ovlivnit podmínky pro jejich vznik.

Cykly La Niña v obou oceánech mohou vzájemně ovlivňovat své účinky; například Atlantská La Niña by mohla zpozdit vývoj pacifické La Niña, což by mohlo zmírnit její ochlazovací vliv na globální klima. Michael McPhaden naznačuje možnost „přetahování“ mezi oceány, kde jeden oceán ochlazuje a druhý otepluje. Tento jev by mohl dočasně zpomalit oteplování planety, ale dlouhodobé důsledky jsou nevyzpytatelné a komplikují předpovědi budoucího klimatu.

Témata:  počasí La Niña bouře

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.