Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud souhlasil s přemístěním Fritzla, čímž mu umožní požádat o podmínečné propuštění

Josef Fritzl
Josef Fritzl
Foto: Profimedia

Rakouský soud dnes vyslovil souhlas s přemístěním Josefa Fritzla, který si ve věznici s uzavřeným psychiatrickým oddělením odpykává doživotní trest za to, že čtvrt století věznil a sexuálně zneužíval vlastní dceru. Informovala o tom agentura APA. Přesun do normální věznice by 87letému Fritzlovi umožnil požádat o podmínečné propuštění, prokuratura se ale proti rozhodnutí soudu odvolala.

Frizl byl odsouzen v roce 2009 za zločin, který otřásl nejen Rakouskem, ale celým světem. Ukázalo se, že muž v roce 1984 ve sklepě svého domu v dolnorakouském Amstettenu uvěznil svou tehdy osmnáctiletou dceru Elisabeth, kterou sexuálně zneužíval už od 11 let. Držel ji tam pak za strašlivých podmínek 23 let, opakovaně ji znásilňoval a zplodil s ní sedm dětí, z nichž jedno zemřelo.

Soud ve městě Krems dnes na základě psychiatrických vyšetření dospěl k závěru, že Fritzl může být přemístěn do normální věznice, kde nepanuje tak přísný režim. Přesun by mu umožnil požádat o podmínečné propuštění, o které se mohou odsouzení na doživotí pokusit nejdříve po 15 letech za mřížemi, v případě Fritzla v roce 2023.

Soud ve prospěch Fritzlova přemístění rozhodl už loni v listopadu, po odvolání prokuratury ale verdikt zvrátila vyšší instance.

Témata:  Josef Fritzl,  Rakousko

Aktuálně se děje

5:00

Počasí o víkendu: Babí léto vydrží, noční teploty ale budou klesat

Příští víkend přinese na většinu území České republiky převážně slunečné a příjemně teplé počasí. Meteorologové očekávají, že obloha bude v sobotu zpočátku polojasná až skoro jasná. Během dne se však oblačnost přechodně zvětší, a to nejprve v severozápadní polovině země. Později se zvětšená oblačnost může místy objevit i na ostatním území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.