Vučić v pořadu televize Happy z pondělního večera řekl, že Srbsko je jedinou zemí v Evropě, která se nepřipojila k sankcím proti Rusku. "Co to Srbsku děláte, co vy z Wagnera vyzýváte (do války), když je to v rozporu s předpisy? Samozřejmě, že to zákon zakazuje," řekl srbský prezident. V zemi je podle něj "mnoho neodpovědných jedinců", kteří by volání Wagnerovy skupiny mohli vyslyšet.
Inzerát, v němž ruská žoldnéřská skupina hledala dobrovolníky pro válku na Ukrajině, se začátkem měsíce objevil v srbském vydání ruské televize RT (dříve Russia Today). Srbští pravicoví extremisté minulý týden odhalili v Bělehradě nástěnnou malbu s emblémem Wagnerovy skupiny, úřady ji vzápětí nechaly přetřít.
Srbský prezident si rovněž postěžoval, že snaha verbovat v Srbsku žoldnéře "není fér" s ohledem na to, že Srbsko "strádá" kvůli svému odmítnutí připojit se k protiruským sankcím. Připomněl také, že Srbsko přijalo "všechny Rusy", kteří po zahájení války na Ukrajině odešli z vlasti.
Wagnerovu skupinu založil před osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Ochránci lidských práv ji viní z válečných zločinů v Sýrii a na východní Ukrajině, kde žoldnéřské jednotky působí od roku 2014. Skupina se od loňského února rovněž účastní bojů v rámci speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu.
Srbští dobrovolníci se v letech 2014 a 2015 zapojili do bojů na východě Ukrajiny po boku proruských sil. Není však jasné, kolik se jich účastní plnohodnotné ruské invaze. Ruskem dosazený gubernátor Záporožské oblasti na Ukrajině Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij) minulý týden uvedl, že do řad jednoho ze zde umístěných praporů vstoupili "dobrovolníci z bratrského Srbska".
Obavy z přítomnosti wagnerovců v Srbsku, respektive jejich snah verbovat v Srbsku a dalších zemích žoldnéře, vyjádřil během své nedávné návštěvy Bělehradu zvláštní poradce amerického ministerstva zahraničí Derek Chollet.
Srbsko je kandidátem členství v Evropské unii, zároveň ale udržuje úzkou obchodní a vojenskou spolupráci s Ruskem. Srbská veřejnost se po začátku ruské invaze na Ukrajinu z většiny přiklonila na stranu Moskvy. Bělehrad pod vedením prezidenta Vučiče sice invazi odsoudil, odmítl se však podvolit nátlaku Západu, aby se připojil k protiruským sankcím. Přímé vazby na Rusko podle médií udržují v Srbsku některé ultrapravicové organizace.
