Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Starmer má před sebou řadu nepříjemných výzev. Před volbami nasliboval první poslední

Keir Starmer, předseda Labouristické strany
Keir Starmer, předseda Labouristické strany
Foto: Flickr/Keir Starmer

Nový britský premiér Keir Starmer má před sebou řadu nepříjemných výzev. Snaha o vítězství labouristů ve volbách je donutila dát sliby, které nemusí být schopni splnit. Ve hře jsou velmi citlivé, zásadní a také kontroverzní britské zákony či instituce. 

Starmer například slíbil zvýšení britských výdajů na obranu. Během washingtonského summitu ale připustil, že tak „učiní až poté, co si to jeho vláda bude moci dovolit a až bude provedena revize obranné strategie,“ jak napsal server Politico.

Britové mají obavy z návratu republikánského exprezidenta do Bílého domu. „Putin by byl nadšený, kdyby se Trump vrátil k moci, protože také očekává, že Trump stáhne Spojené státy z NATO, že Trump rozbije americký alianční systém a že Trump předá Ukrajinu,“ vysvětlila poradkyně pro revizi obranných kapacit Fiona Hillová.

Dále hodlá prosadit zákon o umělé inteligenci. Britský král Karel III. souhlasí s tím, že se vláda „bude snažit zavést vhodnou legislativu“ pro regulaci tohoto odvětví a očekává předložení „konkrétního zákona o umělé inteligenci“. „V překladu: legislativa ještě není připravena,“ podotýká prestižní server.

V Británii vášnivou debatu rozproudila také genderová reforma. Labouristická strana před volbami slíbila „modernizaci, zjednodušení a refomu procesu, který stojí za změnou pohlaví“. Cílem tohoto úsilí má být „reformování zastaralého procesu, aniž by byla zavedena plná sebeidentifikace transgenderových osob“.

Podle labouristů je proces příliš komplikovaný. „Změna pohlaví není lehké rozhodnutí. Tento proces je dotěrný, zastaralý a ponižující. Proto budeme zákon o uznávání pohlaví modernizovat, zjednodušovat a reformovat na nový proces. Odstraníme invazivní byrokracii a zjednodušíme proces,“ prohlásila labouristická politička Anneliese Dodds podle serveru Guardian. Zákon o uznávání pohlaví byl přijat labouristy v roce 2004.

Starmer rovněž sliboval rozšířit volební právo na osoby ve věku 16 a 17 let. „Tato politika není příliš velkou prioritou,“ jak citovalo Politico nového britského premiéra.

Jeden z největších problémů ale Starmer bude muset řešit v oblasti sociálních dávek poté, jeho vláda odmítla zrušit „kontroverzní konzervativní sociální politiku“. Labouristé tak údajně chtějí učinit „až bude k dispozici fiskální prostor“. Rodiče v tuto chvíli nemohou kvůli zákonů konzervativní vlády žádat o sociální dávky na třetí dítě.

Navíc Starmer už před dvěma lety sliboval zrušit horní komoru britského parlamentu – Sněmovnu lordů. „Mnozí z levice i napříč jeho stranou si již dlouho přáli nahradit nevolenou druhou komoru voleným kontrolním orgánem zákonodárného sboru,“ píše Politico.

Labouristé ale od tohoto slibu ustoupili a usilují spíše o „reformu než zrušení“. „V rámci této reformy se v králově projevu zavázal „modernizovat“ druhou komoru tím, že odstraní dědičné peery – malou skupinu, kterou do komory volí jejich vrstevníci z úzkého okruhu britské aristokracie. V současné době tvoří 92 z celkového počtu 775 křesel v lordech,“ popsal server.

Podle Starmera jde o důvěru britské veřejnosti. „Chci jasně říci, že potřebujeme obnovit důvěru veřejnosti v každé části Spojeného království v náš vládní systém. Reforma Sněmovny lordů je jen jednou z jejích součástí... Lidé ztratili důvěru ve schopnost politiků a politiky přinést změnu – proto musíme kromě nápravy naší ekonomiky napravit i naši politiku,“ shrnul.

Témata:  Velká Británie Keir Starmer (labouristi)

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.