"Z důvěry francouzského lidu se velice těším, je pro mě zavazující," prohlásil Macron v inauguračním projevu, v němž také vyjmenoval své priority. "Bude třeba rezolutně jednat, jménem Francie i Evropy. Je třeba jednat tak, aby nedošlo k další eskalaci ukrajinské krize, podpořit demokracii a odvahu. Musíme vybudovat nový evropský mír," nechal se slyšet.

Pokud jde o vnitřní politiku, slíbil staronový prezident transformaci zdravotnictví i školství, zjednodušení pravidel pro investování, boj za rovné postavení žen a mužů či za životní prostředí. "Slibuji, že jim předám planetu, která bude lepší k životu, a Francii, která bude lepší a silnější," vzkázal dalším generacím v proslovu, který v sále poslouchala i dvojice jeho předchůdců Nicolas Sarkozy a François Hollande.

Macronovi se sice podařilo dobýt Elysejský palác, nyní však podle pozorovatelů musí sjednotit rozdělené Francouze. Volby zákonodárců v zemi, v níž mnoho lidí pro Macrona hlasovalo jen jako pro "menší zlo", se totiž uskuteční už v červnu. Bez parlamentní podpory by prezident nebyl schopný prosazovat klíčové reformy.

I proto tento týden Macronova strana oznámila, že za účelem volebního vítězství uzavřela koalici se dvěma centristickými uskupeními a změnila jméno z Republika v pohybu (LREM) na Obnova (Renaissance). Ve Francii se ale formuje i levicová koalice, která chce být protiváhou k Macronovi. Lídrem rodícího se partnerství je Nepodrobená Francie (LFI) a její šéf Jean-Luc Mélenchon. Do koalice s ním půjdou socialisté nebo ekologická strana.

Když se Macron v roce 2017 stal poprvé hlavou státu, převzal úřad jako osmý a zároveň nejmladší prezident Francie v éře páté republiky. Předtím byl ministrem hospodářství v socialistické vládě Françoise Hollandea. Než vstoupil do politiky, pracoval jako investiční bankéř. Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on.