Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát investuje do zabezpečení na železnici miliardy korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: České dráhy

Stát chce do roku 2026 investovat do zabezpečení regionálních tratí se zjednodušeným řízením provozu sedm miliard korun. Opatření budou odpovídat intenzitě provozu na nich, celkem jde o 1600 kilometrů železnic. K zabezpečení provozu navíc plánuje i legislativní změny, brzy by měl vzniknout sankční program pro problémové strojvůdce.

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) to dnes řekl po jednání bezpečnostní komise, kterou v létě ustavil po nedávné sérii tragických nehod na železnici.

Bezpečnostní komise rozdělila jednotlivé tratě D3, tedy úseky se zjednodušeným řízením, do čtyř skupin podle intenzity provozu. Na nejvytíženějších úsecích stát počítá s vybudování plnohodnotného zabezpečovacího systému ETCS, na tratích se slabším provozem by pak měla fungovat jeho zjednodušená verze. Tratě s minimální dopravou, tedy například s jedinou provozovanou soupravou nebo tzv. nostalgické úseky, by měly dál fungovat bez výraznějších opatření. Havlíček upozornil, že zatím jde o předběžný, ale velmi reálný plán.

V případě velkých tratí ministr už dříve deklaroval investice do zavádění evropského zabezpečovacího systému ETCS v řádech desítek miliard korun. V příštích deseti letech by stát měl na instalaci systému do železničních tratí dávat pět miliard korun ročně, další dvě miliardy za rok by pak mělo stát zabezpečení vlaků. ETCS je automatický zabezpečovací systém, který kontroluje pohyb a polohu vlaků. Umožňuje zasáhnout do řízení vlaku na dálku.

Další změny komise plánuje v legislativě. Dlouhodobě je připravován monitorovací systém, který bude kontrolovat dodržování doby odpočinku strojvedoucích. Havlíček chce zároveň urychlit přípravy nového sankčního programu pro problémové strojvůdce. Trestat chce především jízdu pod vlivem alkoholu, opakované nedovolené projetí návěstidla a porušování ohlašovací povinnosti. Ministr chce sankční program vložit formou pozměňovacího návrhu do novely zákona o drahách, kterou budou na podzim projednávat poslanci. Další připravované legislativní změny ministerstvo chystá pro dobu jízdy a odpočinku strojvedoucích. Strojvedoucí by měli mít mezi směnami pauzu minimálně šest hodin, na minimálně 45minutovou přestávku by pak měli mít nárok i po odpracování šesti hodin jízdy.

Havlíček připomněl také další kroky k zabezpečení železničního provozu. Jde například o kompletní kontrolu stavu mostů nebo rozsáhlé kácení dřevin u tratí.

V létě se na železnici stalo několik velkých nehod. Nejtragičtější byl v červenci střet dvou vlaků na Karlovarsku u Perninku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další tragická nehoda se stala u Českého Brodu, kde v polovině měsíce narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Při nehodě zemřel strojvedoucí. Příčiny nehod se vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby. Havlíček po nehodách v polovině července inicioval vznik expertní komise, která bude každých 14 dnů řešit otázky bezpečnosti na železnicích. V komisi jsou zástupci ministerstva, Drážního úřadu, Správy železnic, Drážní inspekce, státních dopravců a akademické obce.

Témata:  vlaky Ministerstvo dopravy České republiky Karel Havlíček nehody vlaků doprava

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.