Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát Iowa v centru pozornosti. Souboj o post prezidenta USA startuje

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Stranická volební shromáždění (caucusy) v Iowě jsou specifickým rituálem skupin politicky aktivních místních občanů; jsou prvním oficiálním krokem ve výběru kandidátů pro volbu prezidenta.

Při takzvaném caucusu se shromažďují straničtí aktivisté a za poměrně komplikovaných pravidel vybírají svého kandidáta pro volby. Pravidla volby se liší v obou hlavních politických táborech a i obecně jsou různé v jednotlivých státech USA.

V Iowě tedy voliči nehlasují za plentou, ale scházejí se ve školách, v kostelích i na dalších jiných místech na stranických shromážděních, kde pak rokují o tom, koho podpoří.

V primárkách, během nichž se vybírají uchazeči ve většině států, se naopak hlasuje "tradičně" ve volebních místnostech. Primárek se tak účastní mnohem širší okruh lidí - většinou registrovaných straníků, ale v některých státech jsou primárky zcela otevřené.

Iowa je konzervativním řídce osídleným zemědělským státem s pouhými třemi miliony obyvatel, z nichž většinu tvoří běloši. Má vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí a vyšší průměrný věk. Svým složením tak příliš neodpovídá zbytku USA.

Protože zde však primárky začínají, mají výsledky z Iowy značný vliv na veřejné mínění. Vítěze mohou zviditelnit a zdravě "nakopnout" do dalších volebních bojů. Proto si účast v primárkách v tomto státě jen málokterý kandidát dovolí opomenout.

Podle oponentů se však primárkám v Iowě připisuje nepatřičná politická váha. Američané mají ale vůbec poprvé možnost vidět chování a projevy jednotlivých kandidátů, kteří se střetnou naostro.

Stranická volební shromáždění v Iowě začala skromně v roce 1972, kdy místní stranické aparáty poprvé předsunuly datum shromáždění na leden (letos se začíná tradičně začátkem února).

O důležitosti Iowy se přesvědčil hned v roce 1976 téměř neznámý demokratický kandidát Jimmy Carter. Kampaň zde nepodcenil a položil tak základ svého úspěšného tažení na Bílý dům.

Ne vždy se ale rčení o Iowě jako o odrazovém můstku k prezidentské nominaci potvrdí. Například George Bush starší v roce 1980 a Robert Dole v roce 1988 v Iowě jasně vyhráli, další průběh primárek je ale z pozice lídra smetl (oba si pak spravili chuť, když stranickou nominaci získali v dalších letech).

Naopak v roce 2000 George W. Bush za republikány a o čtyři roky později demokrat John Kerry si nominaci do prezidentských voleb již nenechali vzít. V roce 2008 v Iowě překvapivě zabodoval rovněž pozdější demokratický prezident Barack Obama.

V roce 2012 byla Iowa svědkem napínavého souboje v republikánském táboře. Vítězem byl původně vyhlášen Mitt Romney (pozdější vítěz stranické nominace), po přepočítání hlasů ale tamní republikáni přiřkli vítězství Ricku Santorumovi.

Před čtyřmi lety zde úvod kampaně ovládl konzervativec Ted Cruz, za nímž zaostal pozdější vítěz celého klání, prezident Donald Trump. U demokratů byl souboj vyrovnaný. Hillary Clintonovou (která nakonec získala nominaci) od Bernieho Sanderse dělilo jen pár stovek hlasů.

Témata:  volby v USA Bernie Sanders USA Bílý dům USA

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.