Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové nicméně i při jejich využití zajistí plán EU dostatek plynu na "průměrnou zimu".

Evropský blok očekává, že Rusko sáhne před zimou k dalším omezením dodávek plynu. Už ve středu chce ruská plynárenská společnost Gazprom snížit přísun suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho maximální kapacity. Unijní státy se proto necelý týden od návrhu v nebývale rychlém čase shodly na omezení spotřeby.

"EU je jednotná a solidární. Dnešní dohoda jasně ukazuje, že se členské země rázně postaví jakékoli snaze Ruska rozdělit EU použitím dodávek energie jako zbraně," uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který dnes jednání s unijními kolegy poprvé předsedal.

Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospějí k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými.

O výjimky budou moci požádat například země, které nejsou propojeny s unijní plynárenskou infrastrukturou nebo je jejich napojení nedostatečné. To se týká například Španělska, Irska či Malty. Mohou si je vyjednat i země, které mají zásobníky plynu před zimou plnější, než odpovídá stanovenému cíli nebo ve kterých jsou na plynu závislá kritická průmyslová odvětví. Tyto výjimky by mohlo využít Německo, Polsko či Česko, které již nyní dosáhlo listopadový cíl 80procentního naplnění zásobníků. Nižší omezení spotřeby budou moci vykázat i státy, jejichž energetická síť je výrazně provázaná s tou ruskou - tedy třeba pobaltské země.

Podle ekologické organizace Greenpeace ministři oslabili původní návrh EK mnoha různými výjimkami a řada států si vymohla ústupky. "Evropští ministři se prostřednictvím výjimek rozhodli oslabit návrh Evropské komise místo toho, aby se snažili prosadit ambicióznější snižování naší závislosti na zemním plynu z Ruska. Tváři v tvář válce na Ukrajině a dopadům klimatické krize by se přitom měli snažit co nejvíce snížit spotřebu fosilních paliv, hledat energetické úspory a urychlit přechod na obnovitelné zdroje," řekla koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace Miriam Macurová.

"Naše první propočty říkají, že i kdyby byly využity všechny výjimky, docílili bychom takového snížení poptávky, které by nám pomohlo bezpečně přečkat průměrnou zimu," řekla po jednání s ministry komisařka Simsonová. Plán je podle ní nastaven na možnost, že Rusko ještě v červenci zcela zastaví vývoz plynu do EU.

Unijní státy zatím přes výrazná omezení ruských dodávek snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent. Část z nich považuje patnáctiprocentní cíl za reálný, část hovoří o tom, že se s ukončením ruského vývozu vyrovná i bez splnění unijního cíle.

EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna

Evropská unie dnes o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. Informovala o tom Rada EU.

Evropský blok začal sankce uvalovat reakci na povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, které Moskva zprvu podporovala pouze skrytě. Bezprecedentní šíře se pak postihy dočkaly od letošního února, kdy se unie po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla cíleně zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství. Uvalila například sankce na největší banky, omezila dovoz kritických surovin včetně ropy a přerušila s Ruskem letecké spojení.

"EU vyzývá Rusko, aby okamžitě zastavilo nevybíravé útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře a okamžitě a bezpodmínečně stáhlo všechny své jednotky a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích," uvedla dnes Rada EU zastupující členské státy.

Zatímco před únorovou invazí podmiňovala unie zrušení sankcí dodržováním příměří na Ukrajině, po jejím vypuknutí zatím možnost jednání s režimem prezidenta Vladimira Putina o zmírnění či zrušení postihů nevidí.

Na unijním sankčním seznamu je nyní také přes 1200 činitelů, oligarchů a dalších Rusů, které EU spojuje s invazí a porušováním ukrajinské suverenity a územní celistvosti, stejně jako více než stovku firem a institucí.