Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stranám loni stát vyplatil miliardu, nejvíc získalo hnutí ANO

Volební štáb hnutí ANO
Volební štáb hnutí ANO
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Stát loni vydal na příspěvcích politickým stranám miliardu korun. Nejvíc - 290 milionů korun - získalo hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, druzí skončili v příjmech od státu občanští demokraté se 168 miliony korun. Vyplývá to z tabulek, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

Stát přispívá stranám na činnost podle počtu zastupitelů a zákonodárců a také na provoz jejich institutů, zvláštní kapitolu tvoří příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do Poslanecké sněmovny. Za loňské sněmovní volby vyplatil stát 515 milionů, nejvíc koalici ODS, lidovců a TOP OP Spolu - 149 milionů korun. Hnutí ANO za hlasy ve volbách získalo 146 milionů, koalice STAN a Pirátů 84 milionů korun. Hnutí SPD za zisk ve volbách dostalo vyplaceno 51 milionů korun.

Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, náleží za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu sto korun. Koalice, které nyní tvoří vládní uskupení, si peníze za získané podle počtu získaných hlasů rozdělily na základě vzájemných dohod. Seskupení Spolu poměrem: ODS 55 procent, KDU-ČSL 25 procent a TOP 09 dvacet procent. ODS tak bylo vyplaceno 82 milionů, KDU-ČSL 37 milionů a TOP 09 třicet milionů. Piráti a STAN si koaličních 83,977.600 korun rozdělili tak, že Pirátská strana získala 58,1 milionu a Starostové a nezávislí 25,8 milionu korun.

Hnutí SPD za volební hlasy náleželo 51 milionů korun. Příspěvky za odevzdané hlasy získaly i subjekty, které nezískaly potřebných pět procent z celkového počtu voličských hlasů, a do Sněmovny se tak nedostaly. Uskupení Přísaha - občanské hnutí Roberta Šlachty tak získalo s výsledkem 4,68 procenta 25 milionů korun podobně jako sociální demokracie, která skončila s výsledkem 4,65 procenta voličských hlasů. Komunisté s 3,6 procenty dosáhli na 19 milionů, Trikolora Svobodní Soukromníci s 2,76 procenta na 14,8 milionu korun.

Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát. Stálý příspěvek činí ročně šest milionů korun pro stranu a hnutí, které získaly v posledních sněmovních volbách tři procenta hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200.000 korun. Příspěvek se dál nezvyšuje po dosažení pěti procent hlasů. Příspěvek na mandát poslance a senátora činí ročně 900.000 a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hl. m. Prahy 250.000 korun. V roce konání voleb do Sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města se propočítávají roční státní příspěvky za každé volební období zvlášť. Po hnutí ANO se 131 miliony korun a ODS se 77 miliony korun loni na činnost získali postupně Piráti 44,7 milionu korun, lidovci 43,9 milionu korun, SPD 38,2 milionu korun, STAN 36,7 milionu korun, ČSSD 32,6 milionu korun, TOP 09 pak 28,6 milionu korun a komunisté 24 milionů korun.

Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Sněmovny včetně probíhajícího volebního období. Ročně činí desetinu z celkové výše příspěvku na činnost. Loni ho čerpalo hnutí ANO ve výši 13 milionů, ČSSD s 3,3 milionu korun, lidovci s 4,4 milionu korun. Komunisté na svůj institut získali 2,4 milionu korun, občanští demokraté 7,8 milionu korun a TOP 09 pak 2,8 milionu korun.

Témata:  Hnutí ANO volby 2021

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.