Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tajná služba zachránila Trumpovi život, přesto čelí kritice

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).
Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).
Foto: FOX10

Republikánskému kandidátovi na prezidenta Donaldu Trumpovi při pokusu o atentát zachránila život mimo jiné rychlá reakce pracovníků Tajné služby Spojených států. Také ta ale nyní čelí kritice, protože střelec úspěšně trefil ze vzdálenosti asi 130 metrů.

Příslušníci Tajné služby bezprostředně reagovali na palbu útočníka, který byl během několika vteřin od zahájení své střelby zabit. Teprve dvacetiletý střelec Thomas M. Crooks na volebním mítinku v pensylvánském Butleru zasáhl republikánského kandidáta a zabil jednoho muže, další dva zranil.

Prestižní server Politico ale zdůraznil, že pokus o atentát „představuje zjevné selhání Tajné služby“. „Nechala bývalého prezidenta napospas střelbě při porušení bezpečnostních pravidel,“ uvádí Politico.

Služba je terčem kritiky, protože střelec zasáhnul pódium ze vzdálenosti zhruba 130 metrů. „Osoby odpovědné za plánování, schvalování a realizaci tohoto zjevně nedostatečného bezpečnostního plánu musí vypovídat před Kongresem a nést odpovědnost,“ sdělil demokrat Ruben Gallego, který nyní jako bývalý člen námořní pěchoty působí v Senátu za stát Arizona.

Atentátník sice byl zastřelen členem Tajné služby, ale až poté, co jednu osobu zabil. „Na bývalého prezidenta neměla být nikdy jasná viditelnost. Naučil mě to výcvik u námořní pěchoty,“ upozornil Gallego.

Trump mohl ochranu Tajnou službou ztratit

Trump ale ochranu nemusí mít dlouho zaručenou. Tajná služba USA má povinnost chránit prezidenta doživotně, tedy i po ukončení jeho funkce. Ve svém komentáři pro Wall Street Journal David McCormick ale připomněl dříve vznikající legislativu, která měla zbavit Trumpa této ochrany, pokud by šel do vězení.

Podle serveru New York Post návrh představil kongresman z řad demokratů Bennie Thompson z Mississippi. „Současný zákon bohužel nepočítá s tím, jak by ochrana Tajné služby ovlivnila odsouzení chráněné osoby k trestu odnětí svobody za trestný čin – a to i bývalého prezidenta,“ vysvětlil americký zákonodárce.

Zdůraznil, že vůbec nutnost psaní takového zákona je „politováníhodná“. Podle serveru Washington Examiner měl zákon znamenat, že „ochrana Tajné služby zanikne pro jakoukoli osobu po vynesení rozsudku za federální nebo státní trestný čin, který je potrestán odnětím svobody v délce nejméně jednoho roku“.

„Osoby odsouzené za trestné činy a odsouzené k trestu odnětí svobody by způsobily potenciální konfliktní linie pravomocí ve věznicích. Umožnil by soudcům zvažovat odsouzení osob, aniž by museli zohledňovat logistické problémy odsouzených s ochranou tajných služeb,“ znělo z informačního listu návrhu zákona DISGRACED Former Protectees Act.

Trump v současnosti čelí obviněním z celkem 91 trestných činů. „Je nepravděpodobné, že by Thompsonův návrh zákona prošel Sněmovnou reprezentantů, kde mají republikáni těsnou většinu,“ napsal server Insider.

Témata:  USA Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

20. prosince 2025 17:31

19. prosince 2025 21:49

Metro opět staví na Pankráci. Rekonstrukci se podařilo dokončit předčasně

Vlaky metra na lince C od pátečního odpoledne opět zastavují ve všech stanicích. Cestující mohou po téměř roční rekonstrukci znovu nastupovat a vystupovat na Pankráci, kde do budoucna bude možné přestupovat i na linku D, která ještě není v provozu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Jeffrey Epstein

Epsteinovy spisy odtajněny. Je v nich zmíněna Češka i Slovák

Demokratičtí zákonodárci z amerického výboru pro dohled zveřejnili novou sadu fotografií z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Tento krok je součástí širšího úsilí o transparentnost v rámci zákona o odtajnění „Epsteinových spisů“. Mezi materiály, které byly publikovány bez bližšího vysvětlení či popisků, se objevily i dokumenty a osobnosti s vazbami na Českou republiku a Slovensko.