Tajné služby řekly, kdy Rusko zaútočí na NATO

Ředitel Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varoval, že Rusko by mohlo nejpozději do konce tohoto desetiletí představovat přímou vojenskou hrozbu pro NATO. "Ruské ozbrojené síly by mohly být schopné provést útok na NATO," prohlásil Kahl.

Moskva, která vnímá Německo jako jednoho z největších podporovatelů Ukrajiny, považuje Berlín za nepřítele. "Zda se nám to líbí nebo ne, jsme v přímém konfliktu s Ruskem," dodal Kahl, s odkazem na Putinovy dlouhodobé cíle oslabit Západ a vytvořit nový světový řád.

Kahl upozornil, že ruské tajné služby využívají všech svých možností bez jakýchkoli omezení a situace se bude podle něj dále zhoršovat. Vzhledem k tomu německé bezpečnostní složky naléhavě potřebují další zdroje, aby mohly efektivně reagovat na tyto hrozby.

Šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang zdůraznil, že ruské zpravodajské aktivity v Německu dosáhly úrovně, která by měla být varováním pro každého.

Upozornil na nárůst případů špionáže a sabotáží, včetně používání špionážních dronů a pokusů o sabotáž letadel, jako například v případě červencového incidentu, kdy balík s výbušninou v logistickém centru DHL v Lipsku málem způsobil leteckou havárii.

Šéfka Vojenské kontrarozvědky (MAD) Martina Rosenbergová uvedla, že ruské aktivity se zaměřují i na německé ozbrojené síly (Bundeswehr). Rusko se snaží zasáhnout do výcvikových a zbrojních projektů, a také narušit dodávky zbraní na Ukrajinu. Situaci označila za znepokojivou.

Všichni tři šéfové tajných služeb se shodli na tom, že jejich instituce potřebují rozšířené pravomoci k účinnému boji proti těmto hrozbám. Kahl rovněž vyjádřil obavy z plánů německé vlády na rozšíření kontroly nad tajnými službami, což by podle něj mohlo snížit jejich efektivitu a ohrozit bezpečnost obyvatelstva. 

Rusko by přitom mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval už dříve polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Témata:  Rusko,  Ruská armáda,  NATO