reklama

V předchozích letech spolu s obyvateli Kiritimati začínali Nový rok slavit také obyvatelé tichomořského ostrovního státu Samoa. Protože ale v roce 2021 Samoa na rozdíl od minulých let na podzim neposunula o hodinu čas, dočká se změny letopočtu až ve 12:00 SEČ společně s Novým Zélandem.

Kiritimati má ze všech atolů na světě největší plochu souše - asi 388 čtverečních kilometrů, což ho velikostí řadí mezi Brno a Prahu. Obývá ho přibližně 6500 obyvatel. Kiritimati představuje více než 70 procent celkové plochy souše souostroví Kiribati, které tvoří 33 tichomořských ostrovů a atolů. Celé souostroví se táhne přes tři časová pásma a střídání starého a nového roku tedy na Kiribati skončí ve 14:00 SEČ.

Kiritimati leží 232 kilometrů od rovníku a 2160 kilometrů jižně od Honolulu. Největším městem je Tabwakea s 3000 obyvateli, následovaná osadami London, Banana, Poland a ruinami nyní neobydlené osady Paris.

Nový rok mohou vždy jako první na Zemi vítat obyvatelé území, které je ze západu nejblíže takzvané datové hranici. Tato mezinárodně uznávaná linie procházející přibližně 180. poledníkem zeměpisné délky, je hranicí, po jejímž překročení se mění datum.

V Latinské Americe vítají rok pálením figurín, zobrazují politiky i koronavirus

V některých zemích Latinské Ameriky se o dnešní půlnoci se starým rokem rozloučí tradičním rituálem, při němž lidé ve společnosti svých blízkých či sousedů spálí vycpanou figurínu. Ta mívá často podobu starce, ale také různých neoblíbených politiků. Letos se dobře prodávají pro tento účel i figurky zobrazující koronavirus.

Tradice má zřejmě původ v Ekvádoru, dodržuje se ale v mnoha dalších zemích regionu, například v Kolumbii, Venezuele, Peru, Mexiku, Argentině nebo v Chile. Říká se jí Quema del Aňo Viejo (Pálení starého roku) a oheň má zničit všechno špatné.

Figuríny pro tento rituál vyrábějí lidé doma, nebo si je kupují. Jsou většinou látkové a vyplněné papírem, pilinami, slámou a někdy také pro lepší efekt pyrotechnikou. V Ekvádoru mají letos některé podobu prezidenta Guillerma Lassa, zřejmě i kvůli neschopnosti vlády bojovat se zločinem. Letos v této jihoamerické zemi eviduje vláda na 2330 vražd, což je nejvíce od roku 2010 (kdy jich bylo 2624).

Tradice pálení figurín má původ v ekvádorském městě Guayaquil a sahá do poloviny 19. století, kdy se pálilo staré šatstvo po obětech žluté zimnice. Tamní obyvatelé tehdy věřili, že pálením a kouřem v ulicích město vyčistí od této nemoci a postupně i všeho zlého.

Letos nebudou ale oslavy příchodu nového roku tak bujaré ani v Latinské Americe, ač protikoronavirová opatření se výrazně liší v různých zemích regionu. Zatímco například Mexiko nemá téměř žádná omezení, ani pro cestující ze zahraničí, Chile například do země pouští jen očkované proti covidu-19.

Austrálie přivítala rok 2022, kvůli šíření omikronu jsou ale oslavy menší

Tradičním ohňostrojem se obyvatelé Sydney i jiných měst Austrálie rozloučili s rokem 2021 a přivítali nový rok 2022. Oslavy se ale konají v situaci, kdy se v zemi šíří varianta koronaviru omikron. Australští hygienici dnes podle agentury AP ohlásili 32.000 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie trvající už skoro dva roky.

Oblohu nad přístavem v Sydney rozzářily ohňostroje, na které pyrotechnici spotřebovali šest tun materiálu. Show byla i s dvanáctiminutovým hudebním doprovodem. Na mostě Harbour Bridge světla vytvořila efekt vodopádu, projekce byla i na pylonech této ikonické stavby města Sydney. Další sada ohňostrojů rozzářila noční oblohu nad budou opery.

Internetový portál deníku The Sydney Morning Herald uvádí, že zatímco v dobách před příchodem pandemie covidu-19 si podívanou v přístavu nenechával ujít až milion lidí, letos přilákala řádově desítky tisíce diváků. Bezplatné vstupenky na místa s tím nejlepším výhledem byly k dispozici ještě dnes. Loni byl novoroční ohňostroj zkrácen na sedm minut a lidé ho nesměli sledovat přímo z přístavu. V Austrálii se novoroční ohňostroje rušily i v minulosti, zejména kvůli požárům a velkému suchu.