Trump uvalil na čínské zboží clo 245 %

Nové clo bylo oficiálně zmíněno v dokumentu Bílého domu zveřejněném v úterý večer, který doprovází prezidentský dekret o zahájení vyšetřování závislosti USA na dovozu zpracovaných kritických surovin a jejich derivátů. Tato opatření přichází ve chvíli, kdy obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa eskaluje a destabilizuje globální trhy.

Analytici varují, že další zvyšování cel by mohlo vážně narušit dodavatelské řetězce, zvýšit ceny pro spotřebitele a zatížit americké firmy, které jsou na čínských výrobcích závislé. Cílem Trumpovy strategie je ale právě opačný efekt – přilákat investice zpět do Spojených států a omezit závislost na Číně.

Pro čínské exportéry představuje ztráta amerického trhu těžkou ránu. Ekonomika Číny, dlouhodobě orientovaná na vývoz, již nyní zpomaluje a hledá alternativní odbytiště, především v Evropské unii.

Trumpova administrativa zároveň vyzývá ostatní země, aby se rozhodly, zda budou obchodovat s Pekingem, nebo s Washingtonem. Prezident v posledních týdnech vyvíjí tlak i na další obchodní partnery Spojených států a připravuje nová bilaterální jednání s patnácti zeměmi.

Čína na eskalaci reagovala zpřísněním vývozních kontrol na vzácné zeminy – suroviny klíčové pro hi-tech průmysl, obranný sektor a letectví. Peking tvrdí, že jeho kroky jsou legitimní reakcí na americkou agresi. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien zopakoval postoj, že obchodní válku započaly USA a že Čína má právo se bránit.

Mezitím Čína jmenovala nového hlavního vyjednavače pro obchod – Li Čcheng-kanga, bývalého velvyslance při Světové obchodní organizaci. Jeho jmenování může naznačovat změnu přístupu – Li je známý jako zastánce volného obchodu a otevřeného dialogu. Podílel se i na vstupu Číny do WTO před více než 20 lety.

Přestože obě strany formálně deklarují ochotu k jednání, experti neočekávají rychlé uklidnění situace. Spíše se dá předpokládat další vzájemné zvyšování tarifů a další hospodářská opatření.

Prezident Trump se v příspěvku na své síti Truth Social vyjádřil jednoznačně: „Nikdo se nevyhne odpovědnosti za neférové obchodní bilance a netarifní bariéry, které proti nám jiné země používají – a zejména Čína, která nás zdaleka nejvíce zneužívá.“

Podle něj nyní USA chystají další vyšetřování v oblasti polovodičů a celé elektronické dodavatelské struktury, která je zásadní pro americkou ekonomiku i národní bezpečnost.

Vzhledem k vysokým clům a tvrdé rétorice se situace mezi USA a Čínou může rychle proměnit v otevřený obchodní konflikt s dalekosáhlými globálními dopady. Trhy budou nyní s napětím sledovat, zda dojde k reálnému návratu k jednacímu stolu – nebo k dalším odvetám. 

Čína se k novým clům zatím nevyjádřila, čínský prezident Si Ťin-pching ale už dříve odmítnul reagovat na tlak Washingtonu a volání po dohodě, což Trumpa staví do obtížné situace. 

Navzdory rostoucí nejistotě prezident Spojených států nadále veřejně ujišťuje, že jeho vztah s čínským protějškem je „skvělý“, přičemž ale žádný konkrétní krok ke zmírnění napětí nepodniká, píše CNN.

Napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa se dramaticky zvýšilo poté, co Čína reagovala zavedením odvetných cel ve výši 125 % na americké zboží. Dopady se okamžitě projevily v logistice, výrobě i e-commerce a ohrožují klíčové dodavatelské řetězce. Obě strany jsou si vědomy závažnosti situace, ale zároveň dávají najevo, že nehodlají ustoupit.

Vzájemná provázanost ekonomik přitom činí konflikt mimořádně rizikovým. USA jsou závislé na čínských dodávkách elektroniky, vzácných kovů, léčiv a spotřebního zboží. Zároveň jsou čínské trhy zásadní pro americké farmáře vyvážející sóju či čirok. Oboustranná cla tak mohou mít zničující dopad nejen na průmysl, ale i běžné spotřebitele.

Zatímco Trump zkouší prosadit „tvrdý“ postoj, minulý týden nečekaně pozastavil reciprocitní cla na desítky zemí, když finanční trhy začaly naznačovat náběh na krizi. Tento ústup, který si jistě všimli i v Pekingu, následně kompenzoval razantním zásahem vůči Číně – zřejmě ve snaze zachovat si tvář.

Bílý dům přitom zvyšuje chaos, když v pátek večer oznámil výjimky z nových cel pro čínské smartphony a počítače, aby následně v neděli sdělil, že tato výjimka neplatí v plném rozsahu. Podle Trumpa se tato zařízení pouze přesunula do jiné „tarifní skupiny“ se sazbou 20 %, původně určené pro fentanyl.

Tuto strategii obhajuje i Bílý dům. Podle zástupce šéfa kanceláře Stephena Millera jde o promyšlený plán zaměřený na přesun výrobních kapacit zpět do USA. Zároveň vláda tvrdí, že pozastavení cel na jiné země již vedlo ke konkrétním nabídkám obchodních dohod.

Administrativa nyní doufá, že stejný přístup zabere i na Čínu. Podle poradce pro ekonomiku Kevina Hassetta ostatní státy přicházejí do Washingtonu s „výbornými návrhy“. Avšak Peking zůstává neoblomný a není pravděpodobné, že by Si Ťin-pching ustoupil tlaku, který může být vnímán jako další kapitola historického ponižování Číny Západem.

Trump ovšem situaci zlehčuje a tvrdí, že Čína nemá „silné karty“, neboť USA dovážejí více zboží než vyvážejí. Podle ministra financí Scotta Bessenta má Peking jen „dvojky v ruce“, zatímco americká ekonomika prý drží trumfy.

Pokud by Trump uspěl a přetvořil obchodní vztahy s Čínou, mohl by si připsat zásadní vítězství. Dlouholetá americká strategie počítala s tím, že otevřením čínské ekonomiky dojde i k jejímu politickému uvolnění. Tento předpoklad se ale ukázal jako mylný – čínský prezident posiluje autoritářský režim a vede zemi k pozici globální supervelmoci.

Zároveň ale platí, že americká závislost na levném čínském zboží zlepšila životní úroveň milionů občanů, byť zároveň vedla k úpadku tradičního průmyslu. Trumpův přístup se tak ocitá pod palbou nejen odborníků, ale i veřejnosti, přičemž nové průzkumy ukazují klesající podporu jeho hospodářské politiky.

Podle průzkumu CBS schvaluje Trumpovo vedení ekonomiky jen 44 % respondentů, zatímco 56 % je nespokojeno. U inflace jsou čísla ještě horší – podporu vyjádřilo jen 40 %, nespokojenost 60 %. Tři čtvrtiny Američanů navíc očekávají krátkodobé zdražení, téměř polovina i dlouhodobý růst cen.

To může být pro prezidenta velmi nebezpečné, zejména vzhledem k tomu, že jeho kampaň proti demokratické viceprezidentce Kamale Harrisové stavěla na slibu snížení nákladů na bydlení a potraviny.

Témata:  Donald Trump,  Čína,  clo