Bezmála šest měsíců bojů přineslo Rusku jednu nespornou výhodu - nejrozlehlejší země světa si rozšířila kontrolu nad územím s obrovským surovinovým bohatstvím. Přestože Ukrajina je známá především svým zemědělstvím, disponuje také nalezišti 117 ze 120 nejpoužívanějších nerostů a kovů a významnými zdroji fosilních paliv. Na Ukrajině se nacházejí jedny z největších zásob titanu a železné rudy na světě, zatím netknutá ložiska lithia a rozsáhlá ložiska uhlí. Celková hodnota surovin se pohybuje v řádech desítek bilionů dolarů.
Větší část uhelných ložisek, která po desetiletí udržovala v chodu ukrajinský ocelářský průmysl, se nachází na východě země, kde také Rusko zaznamenává významné územní zisky. Rusko získalo kontrolu také nad zdroji energie a nerostů, které nacházejí široké využití - od leteckého průmyslu až po výrobu chytrých telefonů.
Rusko od únorové invaze zabralo mimo jiné 41 uhelných polí, 27 nalezišť zemního plynu, 14 nalezišť propanu, devět ropných polí, šest nalezišť železné rudy, dvě naleziště titanové rudy, jedno naleziště lithia a jedno uranové naleziště.
"Podle nejhoršího scénáře Ukrajina kvůli ztrátě území přijde o své komodity a stane se... zemí, která nebude schopna udržet si průmyslové hospodářství," řekl generální ředitel kyjevské poradenské společnosti GMK Stanislav Zinčenko. "A přesně toto si Rusko přeje - oslabit nás," dodal.
Vedle částí Doněcké a Luhanské oblasti, které společně tvoří na východě Ukrajiny průmyslový region známý jako Donbas, ruská vojska od února ovládla také části Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Získala tím kontrolu nad pásmem území na východě a jihu země.
