"Takzvaně neporazitelná Putinova válečná mašinérie se rozbila o ukrajinské vlastenectví a lásku k zemi," řekl Johnson. Díky Ukrajině "vybuchl mýtus Putinovy neporazitelnosti," dodal.

Johnson také oznámil další britskou vojenskou pomoc Ukrajině, aby se mohla bránit proti ruské invazi, která začala 24. února. Podle Downing Street půjde o radarové systémy, rušičky GPS nebo přístroje pro noční vidění za celkem 300 milionů liber (8,8 miliard korun).

Johnson, který se stal prvním západním lídrem, jenž promluvil k ukrajinskému parlamentu od zahájení ruské invaze, vyzdvihl statečnost Ukrajiny "navzdory barbarskému útoku na vaše svobody". Naopak kritizoval ruské vojáky, kteří se už "nemohou vymlouvat na to, že by nevěděli, co dělají". Podle Johnsona se Rusové dopouštějí válečných zločinů a důkazy o tom se objevily po odchodu ruských jednotek z obcí Buča, Irpiň nebo Hostomel.

Britský premiér vzpomínal na své předchozí návštěvy Kyjeva, kdy se podle svých slov přesvědčil o lásce Ukrajinců k vlasti a na základě toho prý věděl, že budou bojovat. "Naučil jsem se toho dost o ukrajinské svobodě, abych věděl, že Kreml udělal zásadní chybu, strašlivou chybu," řekl Johnson.

"Je to nejlepší hodina Ukrajiny, na kterou budou vzpomínat a připomínat si ji další generace," řekl Johnson a zopakoval tak slova, která pronesl bývalý premiér Winston Churchill v roce 1940, kdy Británii hrozilo napadení a porážka nacistickým Německem. "Vaše děti a vnuci budou říkat, že Ukrajinci naučili svět, že hrubá síla agresora se nepočítá proti morální síle lidí odhodlaných být svobodní," řekl Johnson, který je autorem knihy o Churchillovi.

Načasování projevu kritizovali někteří britští opoziční politici, podle nichž šlo o způsob, jak se zviditelnit před čtvrtečními komunálními volbami. Johnsonův mluvčí to odmítl.

V parlamentu byl při Johnsonově projevu poprvé od začátku války přítomen také sám Zelenskyj. Vzdal Johnsonovi hold a řekl, že Británie a Ukrajina jsou nyní "bratři a sestry", informovala agentura Reuters.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.