Její výpověď podle CNN oslabila argument republikánů pro vyvrácení obvinění Trumpa, že vojenskou pomoc Ukrajině spojoval se zkompromitováním svého politického soka.
Republikáni hájí Trumpa mimo jiné s tím, že v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským 25. července na něj nemohl tlačit s pákou obnovení pozastavené vojenské pomoci Ukrajině. Republikáni tvrdí, že v té době Ukrajinci nevěděli, že je pomoc pozastavena. Za odblokování pomoci měl podle některých demokratů Trump požadovat, aby Ukrajina obnovila vyšetřování jeho politické soka Joea Bidena a jeho syna, jenž dříve působil ve vedení ukrajinské firmy v minulosti podezřelé z korupce.
Cooperová ale ve středu při veřejném slyšení před výborem Sněmovny uvedla, že ukrajinská ambasáda o pozastavení pomoci věděla už 25. července. "Jeden ze zaměstnanců mého odboru na ministerstvu obrany byl 25. července dotázán kontaktem z ukrajinské ambasády: co se děje s americkou vojenskou pomocí Ukrajině?" uvedla Cooperová.
Cooperová také vypověděla, že se o pozastavení pomoci dozvěděla v červenci a že o ní nikdy přímo s Trumpem nehovořila. "Slyšela jsem, že prezident nařídil pozastavit pomoc kvůli obavám z korupce na Ukrajině," dodala.
Před výborem Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb vypovídal ve středu i americký velvyslanec při Evropské unii Gordon Sondland, který prohlásil, že Trump naléhal na Ukrajinu s cílem dosáhnout vyšetřování Bidena a postupoval podle zásady quid pro quo (něco za něco).
Sondland ale odmítl, že by mu Trump výslovně řekl, že vojenská pomoc Ukrajině je podmíněna vyšetřováním Bidena. Kompromitující informace o Bidenovi podle Sondlanda Trump vázal hlavně na souhlas s návštěvou Zelenského v Bílém domě.
