Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinská ekonomika loni kvůli ruské invazi klesla o 29,1 procenta

Ukrajina, Kyjev
Ukrajina, Kyjev
Foto: Pixabay

Ukrajinská ekonomika loni kvůli dopadům ruské vojenské invaze klesla o 29,1 procenta. Oznámil to dnes ukrajinský statistický úřad. Je to nejvýraznější propad hrubého domácího produktu (HDP) od vyhlášení nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Výsledek je ale nepatrně lepší, než se čekalo, uvedla agentura Reuters.

Vláda očekává, že letos by ekonomika díky zlepšení v dopravě, maloobchodě a stavebnictví mohla vykázat růst o jedno procento.

V lednu ministerstvo hospodářství v předběžném odhadu uvedlo, že ekonomika loni klesla o 30,4 procenta. Kvůli konfliktu muselo na Ukrajině zavřít mnoho podniků a snížil se vývoz. Válka znemožnila ekonomickou aktivitu v nemalé části země a narušila pěstování zemědělských plodin i následnou sklizeň.

Ukrajina ztratila rozsáhlá území na jihu a východě země. Kyjev má nyní jen velmi omezený přístup do černomořských přístavů, které jsou důležité pro vývoz obilí a kovů, hlavní pilíře ukrajinské ekonomiky založené na exportu. Ministerstvo hospodářství začátkem letošního roku uvedlo, že vývoz loni meziročně klesl o 35 procent a jeho fyzický objem se snížil o 38,4 procenta.

Úroda obilí na Ukrajině se loni kvůli invazi snížila na 53 milionů tun z rekordních 86 milionů tun v roce předchozím. Pokles tak představuje více než 38 procent. Výroba oceli se loni propadla téměř o 71 procent, protože několik důležitých oceláren podle Ukrajinců zničili nebo obsadili ruští vojáci.

Témata:  Ukrajina ekonomika

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.