Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Unie chystá povinné plnění plynových zásobníků a společné nákupy plynu

Evropská unie, ilustrační fotografie.
Evropská unie, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise.

Unijní exekutiva však nevyslyšela volání zejména jihoevropských zemí, aby výrazněji zasáhla do trhu s energiemi nebo zastropovala jejich ceny.

Komise konstatovala, že státy mohou podnikat vlastní krátkodobá opatření jako daňové úlevy či právě stanovení horní cenové hranice, ty však přinesou zvýšené náklady a musejí být v souladu s unijními tržními pravidly.

Ceny plynu a elektřiny se několikanásobně zvedly již loni v souvislosti s nedostatečnými zásobami plynu a velkou poptávkou spojenou s postpandemickým oživením ekonomiky. Před měsícem zahájená ruská agrese na Ukrajině vnesla do členských zemí obavy z jejich dalšího růstu.

"Evropa potřebuje rychle jednat, abychom zajistili naše dodávky energie na příští zimu a snížili tlak vysokých cen na naše obyvatele a firmy," řekla k návrhu eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Komise navrhuje, aby státy do začátku listopadu naplnily 80 procent kapacity plynových zásobníků, od příštího roku to má pak před každou zimou být 90 procent. Země, které nemají dostatek skladovacích kapacit na svém území, se budou podílet na tvorbě zásob v dalších státech, odkud poté budou plyn moci čerpat.

Brusel také slíbil vytvoření týmu lidí, který bude pracovat na zajištění společných nákupů plynu. Ty mají dále snížit jeho cenu a usnadnit EU přístup k dodávkám z jiných zemí, než je Rusko.

O návrzích komise budou debatovat prezidenti a premiéři unijních zemí na summitu začínajícím v Bruselu ve čtvrtek. Lídři Španělska či Řecka již minulý týden vyzvali k ráznějším opatřením včetně reformy evropského energetického trhu.

Témata:  EU plyn Evropská komise (EK)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.