EU se již koncem září dohodla na prvním balíku nouzových kroků, které mají omezit dopad vysokých cen na domácnosti a firmy. Přerozdělení části mimořádných zisků elektráren a ropných firem nebo povinné úspory elektřiny ale podle unijních států nestačí. Evropská komise proto pracuje na přípravě návrhu, který by vedl ke snížení cen plynu. Jejich přímé zastropování požaduje většina členských zemí včetně Francie, Itálie nebo Polska. Státy jako Německo, Nizozemsko nebo severské země jsou však proti zásahům do fungování trhu, navíc se obávají možného nedostatku dodávek plynu kvůli jeho centrálně řízenému zlevnění.

"Zřejmě míříme k nějaké formě omezení cen plynu, o detailech ale zatím mluví každý trochu jinak," řekl ČTK činitel obeznámený v posledním vývojem jednání. Podle dalšího z unijních zdrojů roste podpora zastropování cen plynu používaného k výrobě elektřiny, k němuž díky výjimce od Bruselu již před letními prázdninami sáhlo Španělsko a Portugalsko. Oběma zemím se díky tomu podařilo snížit cenu elektřiny pro spotřebitele, zároveň jim však stoupla spotřeba plynu, čehož se obávají některé další státy zejména kvůli výpadku dodávek plynu z Ruska.

Stále širší podporu získávají také společné nákupy plynu, které prosazuje například Německo. Ty mají i dlouhodobou podporu komise, podle níž mohou přispět ke zlevnění klíčové suroviny pro členské státy, které si díky nim přestanou na trhu konkurovat.

České předsednictví Rady EU otevře ve středu otázku cen plynu během neformální diskuse ministrů v Praze. Z ní by podle diplomatů mohly vzejít podněty pro návrh dalšího krizového balíku, o němž by měli za dva týdny debatovat ministři v Lucemburku. Zhruba na polovinu listopadu se pak předsednictví chystá svolat další formální jednání do Bruselu, kde by mohli zástupci vlád konkrétní opatření schválit.