Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Unijní státy se kvůli Polsku nedohodly na celosvětovém zdanění velkých firem

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Státy Evropské unie se dnes kvůli polskému vetu nedohodly na pravidlech globálního zdanění velkých firem, o něž usilují již pět let. Varšava zablokovala dohodu prosazovanou předsednickou Francií. Paříž chtěla co nejrychlejší schválení evropské směrnice v zájmu chystané mezinárodní dohody, díky níž mají pravidla platit celosvětově. Polsko však chce, aby se unijní pravidla přijímala paralelně s těmi globálními.

Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty, jako je Google, Meta či Amazon. Až loni v říjnu však cestu k němu otevřela dohoda více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř má zajistit, aby firmy platily daně ve všech zemích, kde podnikají, druhý pak minimální výši korporátního zdanění 15 procent.

Na dnešním jednání ministrů financí však navrhovanou směrnici o výši daně zablokovala polská státní tajemnice Magdalena Rzeczkowská, podle níž je potřeba vyřešit některé technické detaily a počkat na schválení prvního pilíře.

Francouzský ministr Bruno Le Maire, který chtěl mít původně celounijní dohodu již v březnu, dal po jednání najevo značné rozladění. "Tohle není možné. Schválení evropské směrnice nemůže záviset na mezinárodní dohodě. Musí za tím být jiný důvod, který neznám," řekl novinářům Le Maire.

Podle diplomatů byla snaha Paříže o rychlé vyjednávání motivována kromě samotného zdanění také nadcházejícími prezidentskými volbami, před nimiž si chtěl prezident Emmanuel Macron připsat viditelné úspěchy při vedení sedmadvacítky. Další pokus o dosažení dohody budou mít ministři na květnovém zasedání. Francie usiluje o to, aby mohla směrnice vstoupit v platnost začátkem příštího roku, kdy se očekává schválení mezinárodní dohody.

OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v objemu více než 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Témata:  EU daně

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 12:34

Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová řešily nečekaný problém: Pořadatelé olympiády je nechtěli pustit

České rychlobruslení prožívá na zimní olympiádě 2026 moment, který se nesmazatelně zapíše do historie. Zatímco legenda Martina Sáblíková se po své šesté účasti pod pěti kruhy a zisku sedmi medailí s aktivní kariérou loučí, na ledovém oválu se zrodil její nástupce. Devatenáctiletý Metoděj Jílek potvrdil roli korunního prince tohoto sportu a po stříbru z úvodního startu si na nejdelší, desetikilometrové trati dojel pro suverénní zlatou medaili.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.