Největší položkou v balíčku jsou logistické služby pro radarový systém ostrova, který je pro tchajwanskou obranu zásadní. Americké ministerstvo obrany chce Tchaj-wanu dodat také 60 raket proti námořním cílům Harpoon a 100 raket vzduch-vzduch Sidewinder.

Podle ministerstva zahraničí jsou však dodávky důležité pro udržení "dostatečné schopnosti sebeobrany" ostrova. Podle diplomacie prodej není v rozporu s americkou zahraniční politikou. Washington sice uznává Peking a s Tchaj-wanem nemá oficiální vztahy, současně se ale podílí na udržení obranyschopnosti ostrova, který pevninská Čína považuje za odpadlickou provincii. Agentura Reuters uvedla, že dodávka zbraní má udržet, ale nikoliv posílit, vojenské schopnosti tchajwanské armády. Pentagon uvedl, že nové dodávky nezmění vojenské poměry sil v oblasti.

Čína Washington vyzvala, aby prodej neuskutečnil. V opačném případě Peking zavede "legitimní a nezbytná protiopatření", uvedlo čínské velvyslanectví v Pekingu.

O transakci bude ještě jednat Kongres. Podle agentur se však víceméně jedná o formalitu, jelikož Tchaj-wan má podporu jak demokratů tak republikánů.

V srpnu Tchaj-wan navštívila předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a další významní američtí politici. Na to Peking reagoval rozsáhlým vojenským cvičením u Tchaj-wanu. V posledních týdnech ostrov zaznamenal stovky narušení své vzdušné obranné zóny ze strany čínských letadel a ve čtvrtek tchajwanské úřady oznámily, že armáda sestřelila neidentifikovaný dron, který vstoupil do tchajwanského vzdušného prostoru.