"Jsou zjevně v útočném módu (Rusové), ale nejsou tak úspěšní, jak chtěli být," řekl představitel Pentagonu podle jednoho z reportérů, kteří se pravidelných brífinků účastní. Ruská armáda v posledních dnech a týdnech vystupňovala útoky na východoukrajinském Donbasu a zaznamenala jisté územní zisky, od obsazení celého regionu se však stále zdá být daleko. Mezitím čelí ukrajinským protiútokům u Charkova a na jihu u Mykolajivu.

Americký činitel v této souvislosti hovořil o "neskutečném úsilí" ukrajinských obránců, kterým se podle něj v posledních dvou dnech podařilo zatlačit okupanty dál od druhého největšího města Ukrajiny. Charkov je od počátku ruské invaze terčem ostřelování a podle zdroje z Pentagonu si Rusové představovali, že jej obsadí a potáhnou dál na Donbas.

Washington nyní odhaduje, že Moskva navýšila počet bojových "taktických skupin" na Ukrajině na 93. Před invazí se hovořilo o 120 nebo 130 takovýchto útvarech s několika stovkami vojáků, po stažení Rusů ze severu Ukrajiny ale počet skupin v zemi podle USA klesl pod 80. Součástí aktuálních ruských manévrů je podle dnešního brífinku také přesun vojsk od přístavu Mariupol, který invazní síly v podstatě ovládly, přičemž z 12 taktických skupin nasazených v této oblasti se už údajně většina začala přesouvat na sever.

Ukrajina mezitím posiluje své pozice díky dodávkám zbraní od západních spojenců. USA patří v tomto směru mezi nejaktivnější země a nově poslaly více než 70 dělostřeleckých baterií, neboli 80 procent přislíbeného množství, sdělil zástupce ministerstva obrany. Doplnil mimo jiné, že Washington vypravil za poslední den 14 letů s vojenskou pomocí.

Tématem dnešního brífinku byl také stav náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Gerasimova, který podle nedělní nepotvrzené informace ukrajinských médií utrpěl na Ukrajině zranění, když se ocitl pod ukrajinskou palbou nedaleko okupovaného města Izjum. "Můžeme potvrdit, že byl na Donbasu," řekl činitel Pentagonu podle agentury Reuters. Podle amerických novinářů ale USA patrně neznají podrobnosti o jeho zdravotním stavu ani o tom, proč se na frontu vydal.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.