Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Afghánistánu přibývá infekcí koronavirem, léčbu poskytuje jen pět nemocnic

Afghánistán, Kábul
Afghánistán, Kábul
Foto: unsplash.com

V ekonomicky zničeném Afghánistánu prudce přibývá nakažených koronavirem. Léčbu covidu-19 však poskytuje pouze pět nemocnic v zemi, dalších 33 se v posledních měsících muselo uzavřít, protože chyběli lékaři, léky a dokonce i prostředky k vytápění, informovala dnes agentura AP. Afghánský zdravotnický systém je podle ní zdevastovaný od doby, kdy moc v zemi převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán.

"Situace se zhoršuje den ode dne," říká s odkazem na počty nemocných s covidem-19 lékař Muhammad Gul Livál, ředitel jediné nemocnice v metropoli Kábulu, která v současné době léčí pacienty s tímto onemocněním. Zdravotnické zařízení má 100 lůžek, přičemž covidové oddělení je téměř stále plné. Zatímco v lednu nemocnice přijímala jednoho až dva takto nemocné denně, v posledních dvou týdnech hospitalizovala každý den deset až 12 nových pacientů, uvedl Livál.

Personál přitom může kvůli nedostatku paliva vytápět budovu pouze v noci, byť teplota v zimě klesá i přes den pod bod mrazu. Pacienti jsou proto zachumláni v těžkých dekách. Zdravotnickému zařízení se podle jeho ředitele nedostává prakticky vše - od kyslíku po zásoby léků. Zaměstnanci dostali za zhruba půl roku pouze jeden měsíční plat, a to v prosinci. Stalo se tak díky americké charitativní organizaci, která poskytla peníze. Ministerstvo zdravotnictví nyní jedná se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) o převzetí nákladů na provoz nemocnice do června, řekl Livál.

Před necelým půl rokem se vlády v zemi zmocnilo radikální islamistické hnutí Tálibán. Afghánský zdravotnický systém, který přežíval po zhruba dvě desetiletí takřka výhradně díky financování mezinárodních dárců, je od té doby zdevastovaný. Afghánská ekonomika se zhroutila poté, co byla v zahraničí zmrazena aktiva v hodnotě téměř deseti miliard dolarů (přes 212 miliard korun) a finanční pomoc vládě byla z velké části zastavena, píše AP. Zhruba 90 procent obyvatel se ocitlo pod hranicí chudoby a kolaps zdravotnického systému zhoršil humanitární krizi.

Nyní Afghánistán tvrdě zasáhla vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron, upozorňuje Livál. Připouští ovšem, že to je jen jeho odhad, protože země stále čeká na testovací soupravy, které odhalují právě tuto variantu.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) afghánské laboratoře otestovaly od konce ledna do 5. února necelých 8500 vzorků, z nichž téměř polovina byla na koronavirus pozitivní. Od začátku pandemie WHO registruje v téměř 38milionové zemi necelých 167.000 potvrzených případů infekce koronavirem a 7442 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Má se však za to, že tato čísla výrazně zaostávají za realitou.

Nová vláda Tálibánu tvrdí, že se snaží přesvědčit obyvatele, kteří často považují vakcíny za nebezpečné, aby se nechali očkovat. V současné době je očkováno zhruba 27 procent Afghánců, většinou jednodávkovou vakcínou firmy Johnson & Johnson, podotkla AP. Podle Livála je rovněž téměř nemožné přimět obyvatele, aby dodržovali alespoň základní epidemická opatření jako je nošení roušek nebo fyzické rozestupy. Pro mnoho lidí, kteří jen stěží uživí své rodiny, je covid-19 velice nízko na žebříčku jejich obav, dodal lékař.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 Afghanistán

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.