Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Kyjevě zaznamenali za války rekordní množství svateb

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Kyjev za pět měsíců války s Ruskem zaznamenal rekordní počet sňatků, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Od 24. února, kdy ruská vojska zaútočila, do 23. července bylo v hlavním městě uzavřeno 9120 sňatků, vyplývá ze statistik ukrajinského ministerstva spravedlnosti. Ve stejném období loňského roku se vzalo 1110 párů, informoval deník, který nové údaje připsal vlivu války a válečného stresu.

"Uvědomili jsme si, že pouze dnešek je skutečný, protože to, co se stane zítra, zůstává neznámé. Bezstarostné včerejšky jsou pryč. Z těchto důvodů stále více párů svatbu neodkládá, ale rychle se rozhoduje uzavřít sňatek," uvádí se ve zprávě ministerstva.

K nárůstu počtu sňatků nejspíše přispělo i zjednodušení úředních procedur pro uzavření manželství za války. Nyní lze manželství uzavřít na jakémkoliv oprávněném úřadu po celé zemi, zatímco dříve ženiši a nevěsty museli čekat měsíc v místě bydliště.

Vojáci, policisté a zdravotníci (resp. vojákyně, policistky a zdravotnice) mohou uzavřít sňatek i po internetu, bez osobní přítomnosti. Postačí doložit potvrzení vystavené velitelem či vedoucím na místě výkonu služby.

Témata:  Ukrajina svatby

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.