Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Mariupolu podle starosty zemřely tisíce civilistů. Válka může podle Kyjeva trvat i 10 let

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj
Foto: Facebook / Володимир Зеленський

V jihoukrajinském Mariupolu, který už týdny čelí ruskému ostřelování, zemřelo podle jeho starosty přes 10.000 civilistů. Starosta Vadym Bojčenko to dnes řekl agentuře AP. Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i přes 20.000.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v projevu k poslancům jihokorejského parlamentu řekl, že Mariupol byl ruskou armádou zcela zdevastován a že v něm přišly o život desítky tisíc lidí. Město je obklíčeno ruskou armádou a jeho obyvatelům chybí jídlo, voda i dodávky tepla.

Bojčenko dnes agentuře AP telefonicky také řekl, že ruské jednotky přivezly do Mariupolu mobilní kremační zařízení, aby se zbavily těl. Starosta rovněž obvinil ruské vedení, že odmítlo vpustit do města humanitární konvoje ve snaze utajit masakr.

Podle zástupce starosty Mariupolu Serhije Orlova ukrajinské jednotky v místním přístavu stále odolávají ruské převaze. Orlov popřel tvrzení 36. brigády ukrajinského námořnictva, že ukrajinská armáda se v Mariupolu připravuje na "poslední bitvu", protože jí dochází munice. "Dnes je to pravděpodobně poslední bitva, protože nám dochází munice. Pro některé z nás to znamená smrt, pro jiné zajetí," citovala dnes agentura AFP z prohlášení 36. brigády. "Bojovali jsme více než měsíc bez doplnění munice, bez jídla, bez vody," dodala jednotka, podle níž byla při bojích zraněna víc než polovina jejích členů. "Nepřítel nás postupně zatlačil... obklíčil a teď se nás snaží zničit," píše se v prohlášení.

V Mariupolu pokračují už týdny těžké boje a civilní obyvatelstvo čelí humanitární katastrofě. Z původních asi 400.000 obyvatel ve městě zůstává podle starosty přes 100.000 lidí, kteří nemají vodu, jídlo, léky ani dodávky tepla.

Proruští separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) dnes oznámili, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu, informovala agentura TASS. Ukrajinská strana se k tomu nevyjádřila a z nezávislých zdrojů zprávu nelze ověřit. "Co se týče přístavu v Mariupolu, tak ten je už nyní pod naší kontrolou," citovala agentura TASS šéfa DNR ovládané proruskými separatisty Denise Pušilina.

Válečný konflikt s Ruskem může trvat i přes desetiletí, domnívá se Kyjev

Válka Ruska s Ukrajinou může trvat i více než desetiletí, domnívá se poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. V rozhovoru s agenturou Unian dodal, že během této doby budou zaručena období klidu i bojů.

Arestovyč současnou situaci přirovnal k bojům mezi Izraelem a okolními arabskými státy, kde od izraelského vyhlášení nezávislosti v roce 1948 propuklo pět válečných konfliktů.

"A tak to bude i s námi. Nevím, jestli jich bude zrovna pět, ale do roku 2035 máme zaručeno několik vojenských střetů. To znamená propuknutí bojů každé dva roky nebo možná každých pět let. A velké boje každých sedm až osm let," domnívá se poradce. Ukrajincům, kteří na taková válečná léta nejsou připraveni, doporučil dočasně z vlasti odejít.

"Pokud na to nejste připraveni, pokud křičíte, jak v tomhle žít a vychovávat děti, potřebujete jinou zemi. Tohle je nový Izrael, jen ten rozsah je náhlejší a děsivější," dodal Arestovyč.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Obě strany takřka od začátku válečného konfliktu vyjednávají o příměří, mírové rozhovory ale dosud nepřinesly výsledek. Podle Kremlu si Kyjev klade "nepřijatelné" nároky, s čímž ale ukrajinské vedení nesouhlasí.

Témata:  válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 15:10

21. dubna 2025 14:31

Extrémní počasí už není priorita? Boj s ním EU odkládá

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Papež František

Truchlí nejen věřící. Smrt papeže Františka je rána pro boj s extrémním počasím

Úmrtí papeže Františka je nejen ztráta pro katolickou církev, ale také pro celosvětové ekologické a sociální hnutí. Tento argentinský jezuita a první papež z Latinské Ameriky se totiž stal klíčovou postavou boje za klimatickou spravedlnost. Jeho vliv na globální debatu o ochraně životního prostředí byl natolik výrazný, že ho jako hlavního inspirátora označuje většina nábožensky motivovaných klimatických aktivistů.