Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Německu za poslední den přibylo 15.813 nakažených

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Německo za poslední den zaznamenalo 15.813 nových případů nákazy koronavirem a 248 souvisejících úmrtí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem úřady RKI nahlásily 13.435 případů a 249 zemřelých.

Dosud testy v 83milionovém Německu potvrdily 2,690.523 případů infekce a 75.212 lidí s virem SARS-CoV-2 v těle zemřelo.

V Německu se v poslední době epidemická situace zhoršuje, což potvrzuje i počet nově hlášených případů nákazy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní. Tato takzvaná sedmidenní incidence je dnes podle RKI na hodnotě 108,1, což je o něco více než předchozí den (107,3).

Dosud nejvyšší počet nově hlášených úmrtí je ze 14. ledna, kdy zemřelo 1244 pacientů. Pokud jde o počty nově nakažených, byl rekordní 18. prosinec s přírůstkem 33.777 infekcí. Tehdy ale číslo zahrnovalo i 3500 infekcí zaregistrovaných se zpožděním.

Německá kancléřka Angela Merkelová v noci na úterý oznámila, že Německo prodlužuje uzávěru do 18. dubna a vyzývá své obyvatele, aby o nadcházejících velikonočních svátcích zůstali doma, necestovali po vlasti ani do zahraničí a co nejvíce omezili kontakty.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  Německo

Aktuálně se děje

26. září 2026 15:22

Podzimní počasí je tady. Jak připravit zahradu na postupné klesání teplot?

Příprava zahrady na nadcházející podzimní a zimní měsíce představuje klíčový krok k zajištění jejího zdraví a bohaté úrody v následující sezóně. Správně načasovaná údržba pomáhá rostlinám lépe čelit mrazům, škůdcům i houbovým chorobám. Zahrádkáři by se měli zaměřit na celou řadu činností od péče o trávník až po zabezpečení vodovodních systémů. Postupný úklid a ochrana vegetace zakládají úspěšný start pro jarní vegetační období.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.