Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Válka zdevastovala více než polovinu Pásma Gazy

Situace v Gaze po izraelských náletech
Situace v Gaze po izraelských náletech
Foto: unmultimedia.org

Více než polovina zemědělské půdy v Pásmu Gazy, která je klíčová pro zajištění potravy pro obyvatelstvo tohoto válkou zasaženého území, byla zničena v důsledku konfliktu. Uvedla to Organizace spojených národů (OSN) na základě analýzy, kterou přinesla agentura Reuters.

Satelitní snímky odhalují nárůst poškozených ovocných sadů, polí s plodinami a zeleniny v palestinské enklávě, kde po osmi měsících izraelského bombardování panuje rozsáhlý hlad.

Toto poškození je důsledkem konfliktu, včetně pohybu těžkých vozidel, bombardování a ostřelování, uvedlo ve svém prohlášení Satelitní centrum OSN (UNOSAT).

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu varovala, že mnoho lidí v Pásmu Gazy čelí "katastrofálnímu hladu a podmínkám podobným hladomoru".

UNOSAT a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) na základě analýzy družicových snímků z období od května 2017 do roku 2024 zjistily, že 57 procent polí s trvalými plodinami a orné půdy v této palestinské enklávě vykazuje výrazný pokles hustoty a zdraví, což je nezbytné pro potravinovou bezpečnost.

Podle údajů UNOSAT má Pásmo Gazy přibližně 151 čtverečních kilometrů zemědělské půdy, což představuje asi 41 procent celkového území této palestinské enklávy.

Izraelská pozemní a letecká ofenziva byla zahájena po bezprecedentním útoku palestinského hnutí Hamás v Izraeli 7. října, při kterém zemřelo přibližně 1200 lidí, uvádí Reuters na základě izraelských statistik.

Podle zdravotnických úřadů v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem si izraelská ofenziva vyžádala již více než 37 000 obětí.

Témata:  Gaza

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.