Návrh předložila Evropská komise před rokem v rámci druhé vlny plánů ze strategie Fit for 55, která má EU nasměrovat k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí do konce dekády oproti roku 1990. Poté, co dnes unijní ministři zodpovědní za energetiku přijali upravenou podobu chystaného nařízení, mohou začít vyjednávání se zástupci Evropského parlamentu o jeho konečném znění.

"Metan je silný skleníkový plyn, podílí se na současném globálním oteplování asi 30 procenty. Toto nařízení nám pomůže pochopit, odkud emise metanu pochází, a efektivně se s nimi vypořádat," uvedl v tiskové zprávě český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela. "Pomůže nám to splnit naše závazky plynoucí z Globálního metanového slibu (dohoda skoro stovky zemí z loňského roku, pozn. ČTK), abychom do roku 2030 omezili emise metanu o 30 procent," dodal.

Energetika patří společně se zemědělstvím a spalováním odpadu k činnostem nejvíce spojeným s metanovými emisemi. EU proti nim chce bojovat skrze povinné kontroly a hlášení pro zpracovatele fosilních paliv, přičemž v uhelném sektoru by měření prováděly státy, u ropy a plynu firmy. Ropné a plynárenské společnosti přitom mají nová pravidla donutit k detekci úniků a k urychlené opravě či výměně vadné techniky.

Další součástí unijní strategie je postupné omezení postupů označovaných anglickými termíny "venting" a "flaring", při nichž se metan uvolňuje do ovzduší. Pro ropné a plynárenské společnosti by ihned po vstupu nařízení v platnost začal platit zákaz těchto praktik, s výjimkami pro stavbu, opravy nebo testování zařízení. V uhelném sektoru by se omezení zaváděla postupně do roku 2031.