Macron vyhrál volby. Ve Francii vypukly protesty, policie nasadila slzný plyn

"Myslím na ty, kteří volili Marine Le Penovou (...), protože od této chvíle už nejsem kandidátem jednoho tábora, ale prezidentem všech. Vím, že mnoho našich spoluobčanů, kteří se dnes rozhodli pro krajní pravici a také hněv a nesouhlas, které je přiměly k volbě tohoto projektu, si žádají odpověď. Je to má odpovědnost," slíbil Macron v povolebním proslovu pod Eiffelovou věží.

"Budu dál bojovat za Francii a Francouze," řekla Le Penová, jež uznala porážku již asi 20 minut po ohlášení prvních projekcí. "Právě začala velká legislativní volební bitva," dodala v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami, které budou v červnu.

Dnešní druhé kolo prezidentských voleb provázela výjimečně nízká volební účast, k urnám přišlo jen něco málo přes 70 procent voličů, což je nejméně od roku 1969. Řada lidí byla podle pozorovatelů nespokojena s výběrem v druhém kole, mnozí pak dali svůj hlas Macronovi jen kvůli tomu, aby zabránili vítězství krajní pravice.

Krátce po zveřejnění prvních projekcí gratulovali Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie a lídři řady evropských zemí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování "skvělé spolupráce", podobně se vyjádřil i britský ministerský předseda Boris Johnson. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v "bouřlivém období" dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie, italský premiér Mario Draghi označil výsledek francouzských voleb za úžasnou zprávu pro Evropu. Voliči Emmanuela Macrona vyslali jasný proevropský signál, je přesvědčen německý kancléř Olaf Scholz.

Macronovi poblahopřál i český premiér Petr Fiala, ČR má podle něj zájem rozvíjet vzájemné vztahy. Výsledek přivítal i šéf české diplomacie Jan Lipavský, který popřál Macronovi odvahu do dalších pěti let služby Francii a Evropě. Je podle něj třeba řešit výzvy od války na Ukrajině po klimatickou změnu.

Macronovo znovuzvolení přivítali také slovenská prezidentka Čaputová, premiér Eduard Heger i šéf diplomacie Ivan Korčok.

Rychlé reakce přišly i od francouzských politiků, radikální levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který v prvním kole voleb skončil na třetím místě, Macrona kritizoval jako prezidenta zvoleného nejnižším počtem hlasů v dějinách Francie a vyzval Francouze, aby nepolevovali ve svém boji. Le Penové zase vyslovil uznání krajně pravicový Éric Zemmour.

V některých velkých francouzských městech vypukly po oznámení očekávaných výsledků prezidentských voleb protesty. V centru Paříže podle médií policie rozháněla demonstranty nespokojené s výsledkem slzným plynem stejně jako v Rennes, kde protestující zapálili v ulicích barikádu. Demonstrace o několika stovkách lidí byly hlášeny rovněž z Marseille, Toulouse, Lyon, Nantes, či ze Štrasburku.

Macron bude čelit parlamentním volbám i nespokojeným spoluobčanům

Po sečtení 85 procent hlasů odevzdaných ve volbách je jasné, že prezidentem Francie bude i nadále centrista Emmanuel Macron. Výrazně méně jasné však zůstává, jak bude Francie vypadat v příštích pěti letech, ba dokonce i za pár měsíců. Před staronovým prezidentem stojí výzva červnových voleb do Národního shromáždění, historicky nejsilnější pozice krajní pravice i velký podíl nespokojených občanů, kteří by mohli vyrazit vyjádřit svůj hněv nejen ve volbách, ale také v ulicích. Nezmizela ani válka na Ukrajině, klesající kupní síla Francouzů nebo pandemie covidu-19.

Podle odhadů získal Macron zhruba 58 procent hlasů. Je to sice více, než uváděly předvolební průzkumy, ale výrazně méně, než před pěti lety. Tehdy ve druhém kole proti stejné soupeřce Marine Le Penové získal přes 66 procent hlasů. Le Penová svůj dnešní výsledek tak považuje za velký úspěch. Sice nezvítězila, ale krajní pravice ve Francii dosud nikdy nedosáhla tak dobrého volebního výsledku.

Určujícím faktorem prezidentských voleb i budoucího rozpoložení Francie jsou voliči, kteří nepřišli hlasovat. K urnám zřejmě dorazilo jen těsně přes 70 procent voličů, což je nejméně od roku 1969. K tomuto číslu je navíc potřeba připočíst voliče, kteří vhodili prázdnou obálku nebo na papír napsali jméno osoby, která nebyla jedním z kandidátů. Těchto nespokojených voličů byly ve druhém kole zhruba tři miliony. Macron hned ve svém prvním projevu přiznal, že bude muset vyjít vstříc i spoluobčanům, kteří o nějak jako o prezidenta nestojí.

Další zásadní výzvou pro Macrona budou červnové parlamentní volby. Krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který skončil v prvním kole prezidentských voleb na třetím místě, už avizoval, že má v úmyslu se stát příštím premiérem Francie. Také Le Penová dnes v projevu vzápětí po uznání porážky řekla, že "právě začala velká parlamentní volební bitva".

Analytici upozorňují, že mnoho voličů se v prezidentských volbách rozhodovalo strategicky podle šancí jednotlivých kandidátů na postup. V parlamentních volbách ale budou lidé v mnohem větší míře volit "srdcem" a ne "hlavou". Výsledky tak mohou být odlišné od těch dnešních.

Macronovi dokonce hrozí, že by v Národním shromáždění mohly získat většinu strany, které s ním nesouhlasí. Pak by ho čekala takzvaná kohabitace, kdy jsou prezident a jeho vláda z odlišných politických táborů a prosazování politického programu je mnohem obtížnější.

Macron se stane prvním francouzským prezidentem za posledních 20 let, který dokázal obhájit mandát. Naposledy se to podařilo Jacquesu Chirakovi v roce 2002.

Zatímco v roce 2017 vyhrál Macron jako prakticky neznámý nováček, který za sebou měl jen krátké působení na postu ministra financí, dnes je prezidentem, který představuje kontinuitu. Čelí tak většímu očekávání i tlaku. Mnozí příznivci levice pro Macrona hlasovali jen kvůli tomu, že chtěli zabránit vítězství Le Penové. Ve Francii by proto brzy mohly znovu vypuknout protesty, které provázely velkou část Macronova prvního funkčního období kvůli návrhům některých jeho reforem.

Macronův současný mandát vyprší 13. května, do té doby musí být znovu jmenován.

V řadě měst ve Francii vypukly po volbách protesty, policie použila i slzný plyn

V některých velkých francouzských městech dnes vypukly po oznámení očekávaných výsledků prezidentských voleb protesty. V centru Paříži podle médií policie rozháněla demonstranty nespokojené s výsledkem slzným plynem stejně jako v Rennes, kde protestující i zapálili v ulicích barikádu. Demonstrace o několika stovkách lidí jsou hlášeny rovněž z Marseille, Toulouse, Lyon, Nantes, či ze Štrasburku.

Podle záběrů zveřejněných na sociálních sítích policie rozháněla nepovolené shromáždění u náměstí Châtelet v centru Paříže, na které přišli převážně mladí lidé. Několik stovek lidí se podle médií sešlo také na pařížském Náměstí republiky.

Stávající prezident Emmanuel Macron dnes podle projekcí porazil ve volbách krajně pravicovou kandidátku Marine Le Penovou a Francii tak nečeká výrazný politický obrat, který by nastal v případě jeho prohry. Volby nicméně provázela nejnižší volební účast za více než 50 let, protože řada voličů nechtěla dát svůj hlas ani jednomu z kandidátů druhého kola voleb. Mnozí levicoví voliči pak volili podle expertů se zapřením Macrona, aby zabránili vítězství krajní pravice.

"Ani Macron, ani Le Penová; revoluce!" stálo na transparentu, který podle záběrů na twitteru nesli demonstranti v Toulouse. Na videu z města Rennes na západ od Paříže je vidět hořící barikáda a zásah policistů proti přítomným protestujícím.

Dvoutýdenní období mezi prvním a dnešním druhým kolem voleb provázely protesty studentů na Sorbonně i dalších francouzských univerzitách, v nichž demonstranti dávali najevo nespokojenost s oběma kandidáty.

Témata:  Francie,  volby ve Francii 1,  Emmanuel Macron,  Marine Le Pen