Vůdci třech okupovaných území Ukrajiny požádali o připojení k Rusku

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které uspokojí aspirace čtyř okupovaných regionů stát se součástí Ruska.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

"Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti! (...) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku," uvedl Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na telegramu. Podle něj je připojení k Ruské federaci snem obyvatel regionu, jehož část proruské síly ovládají od roku 2014. Téměř celou zbývající část ukrajinské Luhanské oblasti obsadily ruské a proruské jednotky od invaze z února letošního roku.

Se stejnou žádostí se na Putina obrátil i šéf Ruskem dosazené Chersonské oblastní správy Volodymyr (Vladimir) Saldo.

"V Chersonské oblasti se konalo referendum o připojení k Ruské federaci, ve kterém se přes 87 procent obyvatel našeho regionu vyslovilo pro znovusjednocení se svou historickou vlastí," napsal Saldo a zdůraznil, že se hlasování konalo v souladu s obecně uznávanými principy a normami mezinárodního práva. "Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace," píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Balickyj v dokumentu podle TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v referendu, ve kterém se rozhodli opět spojit "se svou rodnou vlastí - Ruskem".

Pušilin dnes kvůli výsledkům hlasování odjel do Moskvy. Vůdce DNR uvedl, že v ruské metropoli dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem poděkoval všem obyvatelům regionu, kteří se zúčastnili referenda, a prohlásil, že DNR jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že brzy budou podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů k Rusku. Úřad v prohlášení dodal, že hlasování se uskutečnilo v souladu s mezinárodním právem.

V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.

Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - DNR a LNR.

Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací.

Hlasování opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.

Západní země i Kyjev hlasování a výsledky označují za neplatné. Celá akce je podle nich nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Německo nepřijme výsledky referend

Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování o připojení k Ruské federaci v některých ukrajinských regionech. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom dnes v telefonickém rozhovoru ujistil německý kancléř Olaf Scholz, píše agentura Reuters.

Scholzův mluvčí také uvedl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat finančně, politicky, humanitárně i dodávkami vojenského materiálu, aby Ukrajina mohla bránit svoji suverenitu a územní celistvost.

Ruské okupační a proruské úřady v Luhanské lidové republice (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti dnes požádaly ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Své kroky staví na narychlo zorganizovaném pětidenním hlasování, které se v těchto oblastech konalo.

Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskem. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

Británie nikdy neuzná ruské pokusy o anexi, řekla Trussová

Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí Ukrajiny. Britská premiérka Liz Trussová to dnes v telefonátu řekla ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. S odvoláním na mluvčího úřadu ministerské předsedkyně to uvedla agentura Reuters. Hlasování o připojení k Rusku, která se konala ve čtyřech částečně okupovaných ukrajinských regionech, a která mají Kremlu v tomto kroku pomoci, dnes odsoudila řada dalších zahraničních představitelů včetně českého ministra zahraničí a Bílého domu.

"Premiérka dala jasně najevo, že Spojené království nikdy neuzná ruské pokusy o anexi svrchovaného území. Zopakovala, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Spojeného království, dokud nebude prezident (Vladimir) Putin poražen," uvedl mluvčí. Trussová a Zelenskyj podle něj rovněž jednali o tom, jak spolupracovat při zajištění dlouhodobých dodávek plynu.

"Spojené království vždy patřilo k lídrům v podpoře Ukrajiny," napsal na twitteru po telefonátu Zelenskyj. "Očekáváme vůdčí roli Londýna i v reakci na ruské pseudoreferendum. V odpovědi na to je třeba posílit obrannou a finanční pomoc Ukrajině," dodal.

Zelenskyj hovořil s řadou zahraničních představitelů ve snaze získat další mezinárodní podporu v den, kdy se Moskva zřejmě chystá anektovat samozvanou Luhanskou lidovou republiku (LNR), samozvanou Doněckou lidovou republiku (DNR) a také Chersonskou a Záporožskou oblast. Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé těchto ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

Ukrajinský prezident kromě Trussové hovořil i s lídry Kanady, Turecka či Německa. O tom, že Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování o připojení k Ruské federaci v některých ukrajinských regionech dnes Zelenského ujistil i německý kancléř Olaf Scholz. Shodně se vyjádřil i srbský prezident Aleksandar Vučić. Spojené státy uvedly, že spolupracují se spojenci na uvalení tvrdých ekonomických postihů na Moskvu, a exekutiva Evropské unie navrhla nové protiruské sankce.

Spojené státy uvedly, že neuznají ruské anektování ukrajinských oblastí. Bílý dům hlasování v okupovaných částech Ukrajiny označil za "nezákonná a nelegitimní". "Podle našich informací byl každý aspekt tohoto procesu referenda předem zinscenován a zorganizován Kremlem," řekla novinářům mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová a dodala, že Washington bude proti uznání anektovaných území vystupovat "i na půdě OSN". "Bez ohledu na ruské nároky zůstává toto území ukrajinským," řekla a dodala, že důsledky ruské anexe budou mimořádné.

Referenda na ukrajinských územích okupovaných Ruskem dnes odsoudil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. "Zmanipulovaná pseudoreferenda na území Ukrajiny, kdy k občanům chodí ruští ozbrojenci a nutí je hlasovat proti vlastní zemi, nikdy neuznáme. A zasadíme se o to, aby i za toto popírání demokracie neslo vedení Ruska následky," uvedl.

Podobně se vyjádřilo také polské ministerstvo zahraničí. "Vyzýváme členy mezinárodního společenství, aby neuznávali legitimitu těchto pseudoreferend a jejich 'výsledků', které v žádném případě nemohou odrážet vůli obyvatel těchto regionů, kteří byli k hlasování často donuceni násilím," sdělilo ministerstvo v prohlášení.

Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová dnes v Marseille slíbila, že Francie zachová svůj závazek vůči Ukrajině "v dlouhodobém horizontu".

"V době, kdy Rusko obnovuje svou agresivní rétoriku, kdy pořádá falešná referenda, která se podepisují na jeho statusu vyděděného státu, a v době, kdy v Baltském moři dochází k nevysvětlitelným incidentům, říkám se vší vážností: budeme muset udržet naše závazky v čase," uvedla ministryně. "Agrese, kterou Rusko na Ukrajině rozpoutalo, ještě zdaleka neskončila a její stopy v podobě lidských tragédií, civilních obětí, válečných zločinů a ničení bohužel nezmizí," dodala.

Vučić: Srbsko neuzná výsledek ruských referend na Ukrajině

Srbsko neuzná výsledky referend, která se konala ve čtyřech ukrajinských regionech částečně okupovaných ruskými silami. Podle agentury Reuters to dnes uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić, a to navzdory jinak vřelým vztahům Bělehradu s Moskvou. Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

"Srbsko to (referenda) neuzná, protože se řídí mezinárodním právem, Chartou OSN a rezolucemi OSN," řekl srbský prezident novinářům.

Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidé republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací. Kyjev a Západ hlasování označily za nelegální pseudoreferenda pořádaná pod pohrůžkou násilí.

Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o referendech. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá horní komoře ruského parlamentu, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.

Srbsko, které je kandidátem na členství v Evropské unii, je závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska a odmítlo se připojit k západním sankcím proti Moskvě zavedeným kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Kreml podporuje Bělehrad v jeho pokračujícím odmítání uznat nezávislost Kosova, bývalé jihosrbské provincie obývané převážně etnickými Albánci. Moskva Srbsku v minulosti také dodala zbraně.

Srbsko však v OSN také opakovaně odmítlo podpořit ruskou invazi na Ukrajinu a tvrdí, že plně respektuje územní celistvost Ukrajiny. "Chráníme svou vlastní územní celistvost a je v našem zájmu chránit územní celistvost ostatních mezinárodně uznaných zemí," řekl Vučić.

Ukrajina rovněž odmítá uznat nezávislost Kosova na Srbsku.

Témata:  Rusko,  Ukrajina,  Ruská armáda