Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

WHO: Omikron zaznamenali už 89 zemích světa, počty případů rychle rostou

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Koronavirovou variantu omikron zaznamenalo už 89 zemí světa, informovala dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Omikron se rychle šíří ve státech s vysokou úrovní imunity obyvatelstva, podle WHO ale není jasné, zda to způsobuje schopnost viru obejít imunitu, jeho vyšší přenosnost, nebo kombinace obojího.

Počet případů nákazy omikronem se v oblastech s komunitním přenosem zdvojnásobuje během 1,5 dne až tří dní, sdělila podle agentury Reuters organizace.

"Hospitalizací v Británii a JAR nadále přibývá a vzhledem k rychle rostoucímu počtu případů je možné, že mnoho zdravotnických systémů může být rychle zahlceno," uvedla WHO.

Organizace zároveň poznamenala, že se toho o nové variantě koronavirové nákazy stále ještě moc neví. A to včetně toho, jak závažnou formu onemocnění covid-19 způsobuje.

"Údaje o klinické závažnosti omikronu jsou stále omezené," uvedla WHO. Zapotřebí je podle ní více dat také pro pochopení toho, jak závažnost onemocnění v případě nákazy omikronem ovlivňuje dříve získaná imunita nebo očkování proti covidu-19.

O nové variantě koronaviru pod vědeckým názvem B.1.1.529 informovala ke konci listopadu jako první Jihoafrická republika (JAR). WHO vzápětí variantě přiřadila název omikron a označila ji za znepokojivou. Varianta se objevila už také v České republice.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  WHO

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.