Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

WHO varovala, že do února může v Evropě zemřít dalších 500.000 lidí s covidem

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Tempo šíření koronaviru v Evropě je velmi znepokojující a mohlo by do února vést k dalšímu půl milionu úmrtí spojených s nemocí covid-19. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), která ze zhoršení epidemické situace viní mimo jiné kombinaci nedostatečné proočkovanosti proti covidu-19 a rozvolnění preventivních opatření. Počet hospitalizací je vyšší v zemích, kde je očkováno méně lidí, upozornila WHO, podle níž se musí evropské země více snažit, aby dalším přenosům viru zabránily.

"Evropa je zpátky v epicentru pandemie, kde byla před rokem," prohlásil na dnešní tiskové konferenci šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. "Každá země v Evropě a ve Střední Asii nyní čelí vážné hrozbě nové vlny epidemie covidu-19 nebo už s ní bojuje," dodal.

Počet nových případů nákazy koronavirem v Evropě roste podle AFP už téměř šest týdnů za sebou a počet nových úmrtí sedmý týden po sobě. Za posledních sedm dní bylo v Evropě a Střední Asii zaznamenáno 1,8 milionu nových případů a 24.000 úmrtí spojených s covidem-19. V případě nově nakažených jde o šestiprocentní nárůst nových infekcí oproti předchozímu týdnu a počet úmrtí vzrostl o 12 procent, poznamenala agentura Reuters.

Nárůst případů WHO vysvětluje nakažlivější koronavirovou variantou delta, uvolněním opatření proti šíření koronaviru, jako je nošení roušek nebo dodržování fyzických rozestupů mezi lidmi, a nedostatečnou proočkovaností. "Většina hospitalizovaných lidí, kteří na covid umírají, není plně očkována," zdůraznil Kluge. V regionu, do kterého patří také Rusko, Turecko či bývalé sovětské republiky ve Střední Asii, je plně očkováno 47 procent lidí. Pouze osm zemí má podle Klugeho plně naočkovaných více než 70 procent populace.

Evropská sekce WHO monitoruje 53 zemí, přičemž tento region od vypuknutí pandemie zaznamenal 78 milionů případů nákazy koronavirem. Počet úmrtí je v poslední době vysoký především v Rusku, kde za uplynulých sedm dní zemřelo po nákaze koronavirem 8126 lidí, na Ukrajině, která zaznamenala 3819 úmrtí, a v Rumunsku, kde bylo 3100 zemřelých.

Německo dnes zaznamenalo největší denní přírůstek infikovaných od začátku pandemie v podobě 33.949 nově prokázaných případů infekce koronavirem. Počty nakažených rostou prudce mimo jiné i v Rakousku, na Slovensku, v Polsku nebo Maďarsku. Také Česko čelí stoupajícímu počtu nových případů nákazy koronavirem. Ve středu v Česku přibylo 9460 nakažených koronavirem, v úterý testy potvrdily 9902 případů nákazy, což byl nejvyšší denní přírůstek od 23. března.

Kluge varoval, že pokud bude Evropa pokračovat v cestě po této trajektorii, mohlo by v regionu do února zemřít 500.000 lidí v souvislosti s covidem-19. "Musíme změnit naši taktiku, od reakce na nárůst případů covidu-19 k tomu, abychom jim v prvé řadě zabránili," uvedl šéf evropské pobočky WHO. Rozdíl oproti loňsku je podle něj v tom, že zdravotnické úřady toho teď vědí o koronaviru víc a mají lepší nástroje k boji proti němu.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 WHO

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.