Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Yahoo News: CIA za Trumpa plánovala únos Assange, mluvilo se i o jeho vraždě

Julian Assanage
Julian Assanage
Foto: news.com

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) vedla během prezidentství Donalda Trumpa "válku" proti projektu WikiLeaks, jejíž součástí bylo plánování únosu zakladatele Juliana Assange i debaty o možnosti podniknout na něj atentát. V neděli o tom napsal web Yahoo News, jehož rozsáhlý článek vychází z rozhovorů s více než 30 bývalými americkými činiteli. Podle informací reportérů nicméně extrémnější z projednávaných opatření nikdy nebyla schválena.

Motorem "bezprecedentní" kampaně byl údajně Trumpův první šéf CIA a pozdější ministr zahraničí Mike Pompeo. Ten podle Yahoo News toužil po pomstě proti WikiLeaks a Assangeovi, který v té době již pátým rokem pobýval na ekvádorské ambasádě v Londýně ve snaze uniknout hrozícímu vydání do Švédska k trestnímu stíhání.

Server WikiLeaks v předchozích letech publikoval množství utajovaných materiálů americké vlády včetně dokumentů o válkách v Iráku a Afghánistánu, "otevřenou válku" ze strany CIA ale vyvolal až únik jejích hackerských nástrojů označovaných souhrnně názvem Vault 7, píše Yahoo News.

Pompeo po nástupu do čela CIA veřejně WikiLeaks označil za "nestátní nepřátelskou zpravodajskou službu". "Nebyla to jen provokativní argumentace, toto označení umožnilo agentům tajné služby přejít k výrazně agresivnějším postupům a přistupovat k organizaci jako k nepřátelským rozvědkám," řekli Yahoo News bývalí zpravodajští důstojníci. Do několika měsíců americké tajné služby monitorovaly komunikace i pohyb několika lidí z WikiLeaks, popisuje sobotní článek.

Součástí operace bylo údajně plánování Assangeova únosu, které vyvolalo bouřlivé debaty uvnitř Trumpovy administrativy. Nejmenovaní vysoce postavení činitelé CIA a vlády dokonce probírali i zabití zakladatele WikiLeaks a vyžádali si "náčrty" případného atentátu, uvádí autoři článku. Nejmenovaný zdroj ze zpravodajské komunity uvedl, že tyto rozhovory probíhaly "v nejvyšších patrech" vlády. "Zdálo se, že to nemá žádné meze," řekl.

CIA věc odmítla komentovat a Pompeo, který považován za možného kandidáta na prezidenta v roce 2024, údajně na žádosti o vyjádření nereagoval. "Nic nenasvědčuje tomu, že by nejextrémnější opatření namířená proti Assangeovi byla kdykoli schválena, z části kvůli výhradám právníků Bílého domu," dodává Yahoo News. Postup CIA podle webu i tak "ohýbal důležitá právní omezení" a mohl ohrozit snahu amerického ministerstva spravedlnosti Assange stíhat.

Spojené státy stále usilují o to, aby byl Australan vydán americkým úřadům kvůli obviněním ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů. Assange mezitím v roce 2019 po sedmi letech opustil londýnskou ambasádu Ekvádoru a je od té doby v britském vězení, kde čeká na rozhodnutí justice o možné extradici do USA. Švédsko loni stíhání Assange zastavilo, za Atlantikem mu však stále hrozí až 175 let odnětí svobody.

"Doufám a očekávám, že britské soudy vezmou tyto informace v potaz a že jen upevní jejich rozhodnutí proti vydání do USA," reagoval na zjištění Yahoo News Assangeův právník Barry Pollack.

Témata:  CIA Julian Assange

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.