Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Z Rafahu uteklo už přes 360 tisíc lidí

Situace v Gaze po izraelských náletech
Situace v Gaze po izraelských náletech
Foto: unmultimedia.org

Již téměř 360.000 lidí uprchlo z města Rafah v palestinském Pásmu Gazy, od kdy izraelská armáda před týdnem vydala první příkazy k evakuaci, vyplývá z údajů OSN. Uvedla to agentura DPA.

"Není kam jít. Bez příměří není bezpečí," uvedl v pondělí Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) na sociální síti X.

Město Rafah, které je již přeplněné vnitřně vysídlenými osobami, je považováno za poslední baštu militantní palestinské organizace Hamás.

Prudké boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenými Palestinci pokračovaly v pondělí na různých místech na severu, jihu a v centru tohoto pobřežního pásma.

Bombardování a další příkazy k evakuaci způsobily v severní části Pásma Gazy další vysídlení a "strach tisíců rodin", uvádí se dále v prohlášení UNRWA.

Vojenská složka Hamásu na komunikační platformě Telegram informovala o útocích na izraelské jednotky na různých místech včetně Rafahu na jihu, jakož i uprchlické čtvrti ve městě Džabalijá a města Cajtún na severu Pásma Gazy.

V izraelských pohraničních městech na okraji Pásma Gazy se v pondělí opět zazněly sirény raketového poplachu. Izraelský ministr obrany Joav Galant mezitím telefonicky mluvil s ministrem zahraničních věcí USA Antonym Blinkenem o situaci.

Galant podle prohlášení svého úřadu diskutoval o "vývoji v Pásmu Gazy včetně operací Izraelských obranných sil v celém pásmu v souvislosti s teroristickými ohnisky, ao přesné operaci v oblasti Rafahu proti zbývajícím praporům Hamasu, přičemž zdůraznil potřebu zajistit i hraniční přechod Rafah."

Blinken zopakoval, že USA jsou nadále proti rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivě v Rafahu, "kde se ukrývá více než milion lidí", uvedl mluvčí resortu diplomacie USA.

Generální tajemník OSN António Guterres v neděli žádal okamžité zastavení války mezi Izraelem a hnutím Hamás v Pásmu Gazy, propuštění rukojmí a navýšení humanitární pomoci to této palestinské enklávy. Uvedla to agentura AFP.

"Opakuji svůj požadavek, požadavek světa na okamžité humanitární příměří, bezpodmínečné propuštění všech rukojmí a okamžité navýšení humanitární pomoci," uvedl Guterres prostřednictvím videokonference na půdě konference pro dárce v Kuvajtu.

Příměří bude podle jeho slov jen začátek. "Bude to dlouhá cesta zpět od zpustošení a traumatu této války," řekl. "Válka v Gaze způsobuje strašné lidské utrpení, ničí životy, trhá rodiny a způsobuje, že mnozí lidé zůstávají bez domova, hladoví a traumatizovaní," dodal.

Guterres poté, co vyjednavači opustili mírová jednání v Káhiře bez uzavření dohody, uvedl, že izraelský pozemní útok ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy by způsobil humanitární katastrofu. 

"Masivní pozemní útok v Rafahu by vedl k epické humanitární katastrofě a zcela by zmařil naši snahu o poskytování pomoci lidem a odvrácení hrozícího hladomoru," prohlásil šéf OSN během návštěvy keňské metropole Nairobi.

"Se všemi zúčastněnými stranami se aktivně snažíme obnovit dodávky životně důležitých zásob včetně zoufale potřebného paliva přes hraniční přechody Rafah a Kerem Šalom," dodal.

Izraelské jednotky navzdory masivní vlně protestů mezinárodního společenství v úterý vstoupily do východního sektoru Rafahu. Svůj postup odůvodnili pronásledováním militantů.

Válka v Pásmu Gazy vypukla 7. října po teroristickém útoku na jih Izraele, při kterém zemřelo přes 1150 lidí, většinou civilistů. Palestinští militanti také unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmích.

Izrael reagoval slibem zničit Hamás a zaútočil na Pásmo Gazy. Vojenské útoky si vyžádaly již přes 35 000 obětí, vyplývá z údajů gazského ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem.

Témata:  Válka v Izraeli s Hamásem Gaza

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.