Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zázračná ukrajinská zbraň dostřelí až do Kremlu. Kyjev s ní může zabít Putina

Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan
Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan
Foto: Volné dílo

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina.
 

Tato střela umožní Ukrajině útočit hlouběji na ruském území a mířit na potenciální cíle v Moskvě nebo dokonce v samotném Kremlu. Podle vedoucího ukrajinské delegace v NATO Yehora Cherneva je balistický systém Hrim-2 Sapsan téměř připraven k nasazení a očekává se, že brzy přinese konkrétní výsledky viditelné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko.

Hrim-2 je jednostupňová balistická střela na tuhé palivo, která dokáže dopravit 1 100 kg hlavici až na vzdálenost 500 kilometrů. Jedná se o technologicky vyspělejší zbraň než doposud nejlepší ukrajinská střela Točka, vyvinutá již v 70. letech.

Vývoj střely Hrim-2 probíhal pod taktovkou ukrajinské raketové společnosti KB Pivdenne, která na projektu pracovala deset let. Před vypuknutím války s Ruskem však nebyl považován za prioritu a často mu chybělo financování, uvedl server The Telegraph.

Válečný konflikt ale změnil situaci a po získání podpory od západních spojenců se problém s financováním vyřešil. I přes ruské útoky na výrobní zařízení v Dnipru dokázali ukrajinští inženýři projekt úspěšně dokončit. První úspěšný test střely, pravděpodobně právě Hrim-2, byl podle prezidenta Volodymyra Zelenského uskutečněn již v srpnu.

Nasazením Hrim-2 získá Ukrajina strategickou výhodu, nebude již vázána omezeními uvalenými západními spojenci, jako jsou USA, Velká Británie a Francie, kteří dodali Ukrajině zbraně pro útoky na dlouhé vzdálenosti, ale zároveň zakázali jejich použití proti cílům na ruském území. S Hrim-2 se Ukrajinci mohou zaměřit na ruské cíle bez nutnosti požádat o povolení spojence.

Hrim-2 v kontextu války: Nová zbraň může mít dopad, ale válku zřejmě nerozhodne
Ukrajina má s Hrim-2 potenciál provádět útoky na strategické cíle v Rusku, což může přinést významnou taktickou výhodu.

Vzhledem k tomu, že Rusko má však stále výraznou početní převahu v lidských zdrojích, zůstává pro Ukrajinu klíčovým problémem nedostatek vycvičených vojáků. Ruská armáda, navzdory vysokým ztrátám, nadále nabírá přibližně 30 000 rekrutů měsíčně a situaci komplikují také zprávy o severokorejských vojácích, kteří byli údajně nasazeni na podporu ruských sil u hranic.

Analytici upozorňují, že zatímco Hrim-2 dává Ukrajině možnost zasahovat klíčové ruské cíle, na celkový vývoj války bude mít pravděpodobně omezený vliv. Hlavním faktorem v konfliktu zůstává otázka lidských zdrojů, kterou Ukrajina dosud nedokázala plně vyřešit.

Připravované nasazení balistické střely Hrim-2 symbolizuje pro Ukrajinu krok směrem k nezávislým obranným schopnostem.

Využití vlastní technologie umožní Ukrajině překonat omezení, která ji vážou při využívání zahraničních zbraní. Jakmile bude Hrim-2 plně nasazena, Ukrajinci mohou provádět hloubkové údery podle vlastních strategických priorit, a to i v případě, že by narazili na překážky ze strany spojenců.

Nasazení Hrim-2 může Ukrajině přinést novou dynamiku na válečné frontě a posílit její obranné schopnosti. Přesto však zůstává otázkou, zda tato nová zbraň dokáže přinést klíčový obrat v průběhu války. 

Témata:  válka na Ukrajině Vladimír Putin Hrim-2

Související

Aktuálně se děje

10. prosince 2024 11:29

Rusové zjistili, že už nepotřebují věznice. Vězně poslali bojovat na Ukrajinu

Plán na vybudování „super věznice“ poblíž města Ulan-Ude na Dálném východě Ruska byl zrušen. Tento krok oznámil během tiskové konference gubernátor Burjatska Alexej Cyděnov, který uvedl, že důvodem je nedostatek financí a fakt, že „z pochopitelných důvodů jsou věznice nyní většinou prázdné“.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Evropa po pádu syrského režimu od základu mění migrační politiku

Rakousko oznámilo plány na deportaci syrských migrantů po pádu režimu Bašára Asada, který byl svržen povstaleckými silami po 13 letech občanské války. K tomuto kroku se připojily i další evropské země, jako Belgie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko a Spojené království, které dočasně pozastavily zpracování žádostí o azyl syrských občanů.