Mattarella se rozhodl minulý týden rozpustit parlament a vypsat předčasné volby poté, co se de facto rozpadla široká koalice "národní jednoty", kterou od loňského jara vedl nestranických premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Draghi. Ten zůstává v čele vlády do doby, než po parlamentních volbách plánovaných na 25. září vznikne nový kabinet.

Draghi se podle průzkumu stále těší velké přízni voličů, kladné mínění o něm má 54 procent oslovených. Naopak zhruba 39 procent respondentů nemá k premiérovi důvěru. O deset procentních bodů vyšší důvěru než Draghi má prezident Mattarella. Kromě nich žádný italský politik nemá důvěru více než poloviny respondentů. S premiérovou demisí souhlasila zhruba polovina dotázaných.

Nejvyšší preference mají postfašističtí Bratři Itálie a středolevicová Demokratická strana (PD) s preferencemi kolem 23 procent. Krajně pravicové Lize průzkum přisuzuje zhruba 13 procent hlasů a populistickému Hnutí pěti hvězd (M5S) necelých deset procent.

V italském politickém systému jsou však klíčové aliance. Tři osminy parlamentních křesel se rozdělují v jednomandátových obvodech, kde vítězí kandidát s nejvíce hlasy. Předpokládané koalici tří pravicových stran - Bratrů Itálie, Ligy a Vzhůru Itálie Silvia Berlusconiho - průzkum slibuje 45 procent hlasů, o devět procentních bodů více než možné středolevicové koalici vedené Demokratickou stranou.

Ta však teprve začíná jednat s menšími středovými a levicovými stranami a není vůbec jisté, že rozhovory vyústí v předvolební koalici. Původně Demokratická strana chtěla spolupracovat s Hnutím pěti hvězd, to však šéf PD Enrico Letta odmítl poté, co zákonodárci M5S nehlasovali minulý týden pro důvěru vládě, a přispěli tak k Draghiho demisi. Naopak M5S bude pravděpodobně kandidovat samostatně nebo s podporou krajně levicových stran. Kandidátní listiny musí strany podat do 22. srpna.

Šéf PD Letta dnes agentuře Reuters řekl, že se obává možného vlivu Ruska na předvolební kampaň. Podle něj se Moskva může snažit ovlivnit její průběh ve prospěch proruských stran pomocí dezinformací, a to hlavně na sociálních sítích. Blízko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi měli v minulosti šéf Ligy Matteo Salvini a zakladatel strany Vzhůru Itálie Berlusconi. Naopak Bratři Itálie jsou tradičně proatlantickou stranou. Podle Letty by na kampaň měly dohlížet tajné služby a unijní orgán proti dezinformacím.

Pořádání parlamentních voleb v podzimním termínu je v Itálii velmi nezvyklé; od ustanovení republiky v roce 1946 se tak nikdy nestalo. Odborníci například poukazovali na komplikace, které způsobuje podzimní termín s přípravou státního rozpočtu.