Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změna času v roce 2024 bude poslední? Polsko se rozhodlo, že to ukončí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Polská lidová strana (PSL) opětovně vznesla požadavek na zrušení střídání času. Strana oznámila, že hodlá využít polské předsednictví v Evropské unii, které začne v roce 2025, k prosazení tohoto záměru. Přesun na zimní čas, které letos proběhne v noci ze soboty na neděli 27. října, by tak podle PSL mohlo být jedním z posledních. 

Poslanec PSL a náměstek ministra rozvoje a technologií Krzysztof Paszyk podle serveru RMF24 uvedl, že změna času je silně kritizována jak v Polsku, tak v ostatních evropských zemích.

„Chceme přerušit dlouholetou nečinnost v této oblasti, která přetrvává navzdory snahám europoslanců,“ zdůraznil Paszyk. Lidovci podle něj plánují využít předsednictví v EU k tomu, aby podzimní posun času v tomto roce byl poslední.

Poslanec Marek Sawicki připomněl, že v průzkumu Evropského parlamentu před dvěma lety se 90 % Evropanů vyslovilo pro zrušení změn času. Také věří, že vztahy premiéra Donalda Tuska s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen pomohou urychlit proces schvalování rozhodnutí o zrušení sezónních změn času v Radě Evropské unie.

Debata o smyslu změn času v EU probíhá již několik let. Konzultace Evropské komise z roku 2018 ukázaly, že 84 % z 4,6 milionu respondentů bylo pro zrušení změn času, což vedlo Komisi k návrhu na jejich odstranění. Proces byl však přerušen kvůli pandemii.

Podle odborníků střídání času negativně ovlivňuje biologické rytmy, zdraví, a může mít i negativní ekonomické dopady. Střídání času má v současnosti významné náklady zejména v logistice, kde dochází ke komplikacím v pracovní směně a systémových přenosech dat ve finančních transakcích.

Střídání času bylo původně zavedeno evropskými státy ve 20. století za účelem úspory energie, zejména v době války a během ropné krize v 70. letech. 

Témata:  změna času Polsko

Související

Aktuálně se děje

12. ledna 2026 14:45

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

letiště Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt kvůli extrémnímu počasí ruší lety s Prahou

Pondělní ráno přineslo na jedno z největších evropských letišť značný chaos. Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem bylo nuceno zrušit téměř stovku plánovaných spojů kvůli extrémnímu zimnímu počasí, které zasáhlo západní část Německa. Podle mluvčí společnosti Fraport, která letiště provozuje, se omezení dotklo minimálně 98 letů včetně těch do Prahy, což představuje zhruba desetinu všech ranních odletů.