Vyplatí se kupovat drahá mýdla? A jak často se vlastně sprchovat? Lékař provedl unikátní pokus

V mnoha zemích, zejména ve Spojených státech, je běžné udržovat kůži neustále čistou. Průmysl kosmetických a hygienických produktů v USA v roce 2024 přesáhl hodnotu 100 miliard dolarů a očekává se, že bude i nadále růst.

Toto vše vedlo doktora Jamese Hamblina, odborníka na preventivní medicínu a veřejné zdraví, k zamyšlení nad tím, zda je každodenní sprchování skutečně nutné. V rozhovoru pro CNN přiznal, že si položil otázky: "Nakolik je to nezbytné pro zdraví? A nakolik jde pouze o osobní preference? Neplýtvám časem a penězi? Nebylo by pro mě lepší dělat toho méně?"

Hamblin, který působil jako novinář pro magazín The Atlantic, se rozhodl pro neobvyklý experiment – přestal se sprchovat v tradičním smyslu slova. Toto období trvalo přibližně pět let. Přestože nešlo o úplné vyloučení hygieny, testoval různé přístupy a minimalizoval používání mýdel a šamponů.

Svou zkušenost popsal v knize Clean: The New Science of Skin (2020), kde zkoumá historii čistoty a hygienických návyků. "Pečlivě jsem zdokumentoval, že jsem před pěti lety přestal. Neznamená to, že jsem se celých pět let nikdy nesprchoval, ale rozhodně jsem zvolil minimalistický přístup," vysvětlil.

Hamblin, který nyní vyučuje na Yale School of Public Health, tvrdí, že mnohé osobní hygienické produkty mají kolem sebe takzvanou "zdravotní aureolu". Společnosti je propagují jako nezbytné pro zdraví, ale ve skutečnosti jejich hlavním efektem je spíše zlepšení vzhledu, vůně a pocitu čistoty než skutečná ochrana před nemocemi.

"Pokud se podíváte na to, jak tyto produkty skutečně zabraňují přenosu nemocí, zjistíte, že hlavním efektem je odstranění tělních tekutin, které by mohly být infekční. Zbytek je jen otázkou estetického vnímání," uvedl Hamblin.

Podle něj je mýdlo užitečné především k rozkladu mastnoty a nečistot, ale klíčovou roli při mytí hraje mechanický pohyb – například tření rukou pod tekoucí vodou.

Inspirací pro Hamblina byl rostoucí zájem o mikrobiom – tedy společenství bakterií a jiných mikroorganismů, které žijí v našem těle a na kůži. Zatímco střevní mikrobiom je poměrně známý, méně lidí se zamýšlí nad mikrobiálním ekosystémem na povrchu svého těla.

"Na kůži žijí biliony mikrobů, které pomáhají udržovat rovnováhu mezi naším organismem a vnějším světem. Neustálé mytí tuto rovnováhu narušuje," říká Hamblin.

Když se člověk často sprchuje horkou vodou a používá mýdlo, může odstranit nejen špínu, ale i přirozené oleje a mikroby, které tvoří ochrannou vrstvu pokožky. To může vést k problémům, jako je akné, ekzém nebo podráždění.

"Je to podobné jako odlesňování pralesa – čím víc kůži narušujete, tím větší chaos v ní způsobujete," přirovnává Hamblin.

Pokud se někdo rozhodne omezit sprchování, nemusí to nutně znamenat zanedbání hygieny. Hamblin zdůrazňuje, že hygiena a koupání nejsou totéž.

Hygiena zahrnuje mytí rukou po použití toalety, zakrývání úst při kašli nebo pravidelnou výměnu oblečení, aby se zabránilo šíření nemocí. Čistota je naproti tomu více otázkou osobních pocitů a kulturních norem.

Každodenní mytí celého těla mýdlem je tedy spíše společenským zvykem než zdravotní nutností. Hamblin upozorňuje, že i když někdo nevoní podle standardních představ, neznamená to, že šíří nemoci.

Lidé si své hygienické zvyky osvojují už od dětství a později je přizpůsobují svému životnímu stylu. Velkou roli hraje marketing kosmetických firem, které propagují časté sprchování jako nezbytnost.

"Všude vidíme reklamy, které nám říkají, že pokud nebudeme používat určité produkty, budeme vypadat nebo vonět špatně. To nás ovlivňuje víc, než si uvědomujeme," říká Hamblin.

Mnozí lidé například věří, že je nutné sprchovat se dvakrát denně, nebo pokaždé, když se zpotí. Jde však hlavně o osobní preference.

Hamblin upozorňuje, že většina sprchových gelů a šamponů je chemicky velmi podobná. Rozdíly mezi nimi spočívají hlavně ve vůni, textuře a balení. Proto doporučuje neřídit se reklamními tvrzeními o zdravotních přínosech, ale spíše osobními preferencemi.

"Pokud vám na značce nezáleží a nevidíte rozdíl v tom, jak vaše kůže reaguje, klidně sáhněte po nejlevnější variantě," říká.

Zájem o přirozený kožní mikrobiom byl podle Hamblina přerušen pandemií covidu-19. Lidé se začali soustředit na desinfekci a eliminaci všech bakterií, což bylo v krizové situaci pochopitelné.

Dnes se však situace mění a lidé se znovu začínají zajímat o zdravý mikrobiom pokožky. Hamblin očekává, že se postupně vrátí i trend omezování zbytečného používání kosmetických produktů.

Odpověď je jednoduchá: podle vlastního uvážení. Každý člověk má jiné potřeby a životní styl. Klíčové je dodržovat základní hygienu, ale nebrat časté sprchování jako nutnost.

"Sprchování je osobní rituál. Pokud se kvůli němu cítíte lépe, dělejte to. Ale pokud máte pocit, že ho nepotřebujete tak často, možná zjistíte, že vaše pokožka vám za to poděkuje," uzavírá Hamblin. 

Témata:  lékaři,  koupání