Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala stanovisko, v němž nedoporučuje používat lék remdesivir proti covidu-19. Podle ní chybějí jakékoli důkazy, že přípravek zvyšuje šance na přežití pacientů s touto nemocí či že u nich snižuje potřebu plicní ventilace.
Klinické testy v rámci programů Světové zdravotnické organizace (WHO) tvrdí, že podávání látky remdesivir nemá žádný či jen malý vliv na délku hospitalizace a na šanci na přežití pacientů s nemocí covid-19. K obdobným závěrům studie WHO došla i u látek hydroxychlorochin, lopinavir a interferon beta. Na studii upozornil deník Financial Times.
Evropská komise podepsala další smlouvu s americkou firmou Gilead na dodávku léku remdesivir, který by měl stačit k léčbě až 500.000 pacientů s nemocí covid-19. Lék bude k dispozici všem členským zemím Evropské unie, Británii a několika dalším státům podílejícím se na společných nákupech prostředků proti koronaviru. Oznámila to dnes exekutiva EU.
Lék remdesivir dostalo v Česku 870 nemocných s covidem-19. Podle lékaře Martina Balíka, který se jako vedoucí lékař kliniky anestezie a resuscitace, staral v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) o nejvážnější případy, nejvíc pomáhá hospitalizovaným s lehčím průběhem, kteří teprve začínají potřebovat kyslík.
4. února 2026 21:52
4. února 2026 20:10
4. února 2026 18:46
4. února 2026 17:29
4. února 2026 16:01
4. února 2026 14:53
4. února 2026 14:05
4. února 2026 13:14
4. února 2026 12:28
4. února 2026 11:30
Velkým tématem je od nástupu Babišovy vlády budoucnost veřejnoprávní České televize. Od středy je jasné, že její součástí nebude moderátorka Barbora Kroužková. Už na konci loňského roku se diváci dozvěděli, že nemá pokračovat v hlavní zpravodajské relaci Události. Nyní vyšlo najevo, že televizi opustí úplně.
Zdroj: Jan Hrabě
Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Meziročně činila 1,6 %. Klíčovým důvodem je výrazný pokles cen energií, meziročně takřka osmiprocentní, který souvisí hlavně s přesunem platby poplatku za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Z menší části pak odráží pokračující snižování burzovních cen energií, které se postupně promítá do cen pro konečné odběratele, zvláště znatelně pak právě v prvním měsíci roku, kvůli změnám ceníků spjatým s jeho příchodem.
