V Rusku pokračuje znepokojivý trend úmrtí prominentních osobností za podivných okolností. Za poslední tři roky zemřely desítky ruských oligarchů, šéfů státních podniků, úředníků nebo kritiků režimu právě tímto způsobem – pádem z výšky, často z oken nemocnic, hotelů nebo svých luxusních apartmánů.
V Rusku došlo k dalšímu podezřelému úmrtí vysoce postavené osoby. Zemřel viceprezident státní společnosti Transněft Andrej Badalov. Podle dostupných informací vypadl z okna ve svém domě v prominentní moskevské čtvrti Rubljovka. Informoval o tom web Moscow Times.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl reagovat na hlasy z Ruska, které navrhují poskytnutí jaderných zbraní Íránu, jenž se v posledních potýká s útoky Izraelců a také Američanů. Podle Trumpa by se o jaderných zbraních nemělo mluvit tak lehkovážně.
Tři a půl roku od zahájení invaze na Ukrajinu zůstává zahraničněpolitická linie Kremlu nezměněná – a podle některých expertů se dokonce radikalizuje. Nedávná konference v Moskvě odhalila hluboké ideologické kořeny ruské expanzivní politiky a potvrdila, že válka proti Ukrajině je pouze začátkem širšího projektu přetváření světového řádu.
Moskva a Kyjev se připravují na třetí kolo mírových rozhovorů, vyplývá to z vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruský prezident Vladimir Putin v týdnu řekl, že je připraven jednat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Není ale pravděpodobné, že by k jejich setkání došlo už příště.
Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent.
Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině.
Významní ruští propagandisté z tzv. Z-blogosféry, tedy prominentní proruští blogeři působící na Telegramu, ostře kritizují ruské ministerstvo obrany kvůli nočním úderům z 6. června, které Moskva prezentovala jako odplatu za mimořádně úspěšný ukrajinský útok na strategická letiště z 1. června. Podle těchto komentátorů ale šlo pouze o „rutinní“ bombardování, které ani zdaleka neodpovídá rozsahu škod způsobených operací „Pavučina“.
Česká diplomacie od května řeší případ českého občana, který vstoupil do ruské armády, ale posléze se začal dožadovat pomoci od rodné země. Nyní se objevily novinky. Policie předala úřadům informaci, že muž by měl v Česku zamířit do vězení.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.
Ukrajinci se chlubí nevídaným vojenským úspěchem. Drony měly v rámci operace ukrajinské tajné služby SBU zasáhnout více než 40 ruských bombardérů na základnách na ruském území. S odvoláním na své zdroje o tom informovalweb Kyiv Independent.
Tragická železniční nehoda se stala v noci ze soboty na neděli v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou. Nejméně sedm lidí zemřelo a další desítky cestujících se zranily, když vlak narazil do zříceného mostu. Není v tuto chvíli zcela jasné, co způsobilo pád konstrukce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Americký prezident Donald Trump dává ruskému protějšku Vladimiru Putinovi dva týdny na to, aby ho přesvědčil o tom, že Moskva stojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku jinak hrozí jiná reakce ze strany Spojených států amerických. Informovala o tom BBC.
Již v příštím týdnu by se mohlo uskutečnit další kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova vypracovala Moskva memorandum, které by na něm delegace diplomatů představila Ukrajincům.
Zelené louky, žlutá pole a klidné vesnice – tak vypadá krajina v úzkém pásu mezi Litvou a Polskem, kde žije zhruba 150 tisíc lidí. Suwalský koridor je však také místem, které experti považují za potenciální bod ruského útoku proti NATO.
Rusové přednesli na pátečním jednání v Istanbulu požadavky, které Ukrajina nemůže přijmout. Naznačují to informace zahraničních médií. Americký prezident Donald Trump se přesto opřel do ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a prohlásil, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec dohodne.
Už se stalo tradicí, že Kreml ujišťuje o svém zájmu o mír, načež svá slova vzápětí doprovodí dalšími útoky na civilní cíle či posilováním útočných kapacit. Ani tento týden nepřinesl výjimku. Zatímco Vladimir Putin veřejně prohlašoval, že je otevřen jednáním o míru, nad ukrajinskými městy zněly letecké poplachy a v ruském zázemí přibývalo jednotek, které se zjevně připravují na rozsáhlejší jarní nebo letní ofenzívu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.
Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.
Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.
Opozice útočí na slovenského premiéra Roberta Fica, který byl jediným zástupcem členských zemí Evropské unie na páteční vojenské přehlídce v Moskvě u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války. Podle politických soupeřů se Fico dopustil zrady.
20. prosince 2025 21:08
20. prosince 2025 19:58
20. prosince 2025 18:43
20. prosince 2025 17:31
20. prosince 2025 16:17
20. prosince 2025 15:08
20. prosince 2025 13:52
20. prosince 2025 12:30
20. prosince 2025 11:16
20. prosince 2025 10:05
20. prosince 2025 8:56
20. prosince 2025 4:00
19. prosince 2025 21:49
19. prosince 2025 20:20
19. prosince 2025 18:51
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Zdroj: Jan Hrabě
Společnost ČEPS zveřejnila podrobnou zprávu o vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který 4. července téhož roku zasáhl část Prahy a čtyři kraje. Hlavním závěrem je, že za kolaps mohl unikátní souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely. Pravděpodobnost takové shody okolností v rozmezí jedné hodiny byla vyčíslena na pouhých 1 : 3 000 000. Před samotným incidentem byla soustava stabilní a splňovala všechna bezpečnostní kritéria, což potvrdila i evropská asociace ENTSO-E.
