Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten k jednáním v jakémkoli formátu, pokud bude mít „garanci, že Amerika a Evropa nás neopustí“. Zelenskyj tak reagoval na Trumpův plán na rychlé ukončení války, který podle něj musí nejen zastavit konflikt, ale zajistit, že Rusko již nebude schopno znovu zahájit agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil při rozhovoru s agenturou Reuters strategický plán, který má Spojeným státům nabídnout přístup k ukrajinským zásobám vzácných zemin a dalších kritických minerálů. Tento krok je součástí snahy přilákat zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve naznačil ochotu podpořit Ukrajinu výměnou za ekonomickou spolupráci.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Přítomnost severokorejských vojáků v probíhajícím konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vzbudila velkou pozornost a obavy. Od listopadu 2024 bylo na podporu ruských sil nasazeno až 12 000 severokorejských vojáků, zejména v jižních pohraničních oblastech, jako je Kursk. Kruté, téměř sebevražedné taktiky, které tito vojáci používají, ukazují na jejich brutální výcvik a ideologickou oddanost, díky čemuž se stávají nebezpečnou, ale zároveň volatilní silou na bojišti.
Některé jednotky ruské armády začaly dostávat osly jako součást své logistické podpory. Fotografie a videa těchto zvířat se objevily na několika ruských kanálech na Telegramu, včetně kanálu „Žyvov Z“, který informoval, že jeden z oddílů obdržel osla jako regulérní přepravní prostředek. To naznačuje, že zvíře nebylo k jednotce dopraveno na základě dobrovolné iniciativy vojáků, ale skutečně bylo přiděleno velením jako součást vojenského vybavení. Uvedl to ukrajinský armádní server Militarnyi.
Moskva opět důrazně odmítla jakoukoli možnost dočasného příměří nebo zmrazení konfliktu na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové by takový krok Západ využil k dalšímu posílení ukrajinské armády a přípravě na vojenskou odvetu, uvedla agentura TASS.
První stíhačky Mirage 2000-5, které Francie slíbila Kyjevu, dorazily na Ukrajinu, oznámil 6. února francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Upozornil na to server Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud jeho země nebude přijata do NATO, jedinou bezpečnostní zárukou by bylo opětovné získání jaderných zbraní. Jakkoli bláznivě tento plán zní, pro Ukrajinu je naprosto klíčové, aby tyto zbraně měla k dispozici. Nikdy je však nedostane, a v dohledné době ani nevyrobí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten usednout k jednacímu stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pokud by to byla jediná možnost, jak dosáhnout míru pro Ukrajinu. V rozhovoru se novinářem Piersem Morganem, který byl zveřejněn 4. února, však zdůraznil, že Putina považuje za nepřítele.
Kreml zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přesto však tvrdí, že je připraven s ním jednat. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zopakoval stanovisko Moskvy ohledně právního postavení ukrajinské hlavy státu.
Ukrajina se nachází v kritickém bodě války proti Rusku, kdy její ozbrojené síly čelí nejen neustálým ztrátám na frontě, ale i rostoucím problémům s dezercemi, vyčerpáním vojáků a nedostatkem personálu. Do této situace vstupuje i otázka budoucí americké podpory, zejména když se do Bílého domu vrátil Donald Trump, píše Politico.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa naplánovala schůzky týkající se Ukrajiny a Ruska, ale neposkytl žádné bližší podrobnosti. Podle serveru Meduza Trump novinářům na vojenské základně Joint Base Andrews v neděli řekl, že Spojené státy vedou jednání s různými stranami, včetně Ukrajiny a Ruska. Jeho slova ale zůstala neurčitá, protože neupřesnil, kdo přesně se jednání zúčastní, kdy a kde se uskuteční, ani jaké konkrétní body budou na programu.
Rusové opět dokázali, že se neštítí ničeho. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského totiž zaútočili na budovu školy v Ukrajinci okupovaném městě Sudža v ruské Kurské oblasti. V okamžiku útoku se tam přitom ukrývali a připravovali k evakuaci zdejší ruští občané. Nejméně čtyři lidé zemřeli, informovala BBC. Desítky osob utrpěly zranění.
Ukrajinský zpravodajský portál Strana.ua zveřejnil 26. ledna údajný plán administrativy Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině během 100 dní. Tento dokument, jehož autenticitu nelze podle webu Meduza ověřit, popisuje časový harmonogram a podmínky potenciální mírové dohody. Současně turecký novinář Abdulkadir Selvi v deníku Hurriyet informoval, že jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla začít v dubnu nebo květnu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako možným mediátorem.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Severní Korea se podle jihokorejských vojenských zdrojů připravuje na vyslání dalších vojáků do Ruska poté, co její jednotky utrpěly v konfliktu na Ukrajině značné ztráty. Podle odhadů jihokorejského Sboru náčelníků štábů bylo mezi severokorejskými vojáky hlášeno přes 300 mrtvých a dalších 2 700 zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom nedávno odhadl, že počet mrtvých nebo zraněných Severokorejců dosahuje až 4 000, zatímco americké zdroje uvádějí nižší číslo, přibližně 1 200 obětí.
V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu.
Ukrajinská mise, jejímž cílem bylo zajmout živého severokorejského vojáka, představovala mimořádně obtížný úkol. Operace probíhala v ruské Kurské oblasti, kde podle ukrajinských zdrojů slouží asi 12 000 severokorejských vojáků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Evropu, že bez Ukrajiny nemá šanci čelit Rusku. V rozhovoru pro polské médium Onet zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je klíčové pro zastavení Kremlu dříve, než se jeho ambice rozšíří na zbytek Evropy. Podle Zelenského je ruská armáda početnější, lépe vyzbrojená a nemilosrdnější než evropské síly.
Norsko, jako největší dodavatel energie pro Evropskou unii, čelí rostoucí kritice za svůj přístup k finanční podpoře Ukrajiny. Kritici poukazují na to, že zatímco norský ropný a plynárenský průmysl zaznamenal výrazné zisky v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a následného růstu cen energií, pomoc poskytovaná Kyjevu je ve srovnání s jinými zeměmi regionu nedostatečná.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vsadil na strategii diplomatického lichocení ve snaze získat podporu Donalda Trumpa, který byl znovu zvolen prezidentem Spojených států. Tato taktika, jež není v mezinárodních vztazích neobvyklá, má pro Ukrajinu zásadní význam, neboť země čelí dlouhodobé válce s Ruskem a její schopnost získat americkou podporu zůstává klíčová.
Americký prezident Donald Trump kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za odmítání dohody o ukončení války na Ukrajině, přičemž prohlásil, že tímto postojem Putin ničí samotnou Ruskou federaci.
18. dubna 2025 21:47
18. dubna 2025 21:30
18. dubna 2025 21:13
18. dubna 2025 20:29
18. dubna 2025 19:18
18. dubna 2025 18:33
Velkým pátkem dnes začalo čtyřdenní velikonoční volno, které se protáhne až do začátku příštího týdne. Právě v pondělí bude situace s obchody jiná, než je dnes.
Zdroj: Jan Hrabě
Dynamo Pardubice zvládlo druhé finále Tipsport extraligy a po výhře 2:1 nad Kometou Brno srovnaly sérii na 1:1. O triumfu rozhodly dvě rychlé branky ve druhé třetině, série nyní pokračuje v Brně.
