Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je kromě bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nutné pracovat i na dalších protiruských sankcích pro případ, že Moskva nebude chtít válku ukončit. Fiala to uvedl na sociální síti po pondělních jednáních v Bílém domě.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií.
Do Washingtonu se dnes upírají zraky celého světa, protože v Bílém domě přivítá americký prezident Donald Trump ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských lídrů. Britská stanice BBC shrnula, o co komu v rámci jednání ohledně války na Ukrajině jde. Včetně Ruska.
Ukrajina musí dostat jasné bezpečnostní garance od USA a Evropy, konstatoval premiér Petr Fiala (ODS) po nedělní videokonferenci evropských lídrů, která předcházela dnešní schůzce v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítá ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských státníků.
Zatímco ruské rakety zabíjely ukrajinské civilisty a ruská armáda postupovala v Donbasu, americký prezident Donald Trump vítal šéfa Kremlu Vladimira Putina s červeným kobercem a vojenskými poctami. Američané se nyní musejí zpovídat světu. Proč hostili vůdce obviněného z válečných zločinů právě v den, kdy jeho armáda vraždila další civilisty?
Americký prezident Donald Trump naznačil, že Ukrajina nemůže počítat s navrácením Krymu a členstvím v NATO. Uvedl to před pondělním jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě.
Na setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval ruský prezident Vladimir Putin, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Podle čtyř zdrojů obeznámených s průběhem jednání Putin nabídl, že v případě splnění tohoto požadavku by mohlo dojít ke zmrazení zbytku frontové linie, uvedl server Financial Times.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) si v souvislosti s posledním vývojem kolem války na Ukrajině, kde se chystá schůzka prezidentů USA a Ruska, neodpustil další kritiku vůči politikům ze sousední země. Reakce ukrajinského ministerstva zahraničí na sebe nenechala dlouho čekat.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.
Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů.
Setkání ruského vůdce Vladimira Putina s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zřejmě blíží, zatímco Kreml ustupuje od přímých jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Moskva nadále trvá na anexi čtyř ukrajinských oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné. Jakékoli příměří by navíc bylo jen dočasné; Rusko může po pauze znovu zaútočit. Oslabená Ukrajina by navíc ohrozila bezpečnost celé Evropy, která není připravena čelit plnohodnotné ruské agresi ani na frontě, ani v hybridní válce.
Velký pokrok nastal podle Donalda Trumpa v jednáních mezi americkou a ruskou stranou ohledně ukončení války na Ukrajině. Trump o posledním vývoji informoval spojence v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten zmínil, že Kyjev stojí o trvalý mír.
Přes tři roky už trvá válka na Ukrajině, kterou agresí vůči sousední zemi zahájilo Rusko vedené Vladimirem Putinem. Jeho údajná dcera Jelizaveta Krivonogichová dlouho sbírala síly, než se rozhodla proti otci veřejně vystoupit. Konkrétně ho označila za muže, který zničil její život a lidi připravil o miliony životů.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Ruské vzdušné údery proti ukrajinským městům pokračují. V noci na čtvrtek se terčem útoku stalo hlavní město Kyjev, kde přišlo o život nejméně šest lidí. Mezi oběťmi je i šestiletý chlapec. Přes 50 dalších osob utrpělo zranění, informovala BBC.
29. června 2026 21:37
29. června 2026 20:16
29. června 2026 19:03
29. června 2026 17:48
29. června 2026 16:35
29. června 2026 14:54
29. června 2026 14:08
29. června 2026 13:20
29. června 2026 12:36
29. června 2026 11:37
29. června 2026 10:51
29. června 2026 10:05
29. června 2026 9:19
29. června 2026 8:33
29. června 2026 4:00
28. června 2026 21:48
Rekordní vedro, které spalovalo Česko během posledního červnového víkendu, mělo vliv i na provoz hromadné dopravy. Například v Praze bylo nutné zpomalit tramvaje, na některých místech jely maximální rychlostí 10 kilometrů za hodinu.
Zdroj: Jan Hrabě
S koncem vlny tropických veder, která sevřela celou zemi, přichází dlouho očekávané ochlazení. Studená fronta s sebou však přináší také silné bouřky. Pro většinu domácností, kde teploty v interiérech dosahovaly nesnesitelných hodnot, představuje tento zvrat vítanou příležitost k ochlazení rozpálených zdí a k pořádnému vyvětrání. Aby bylo větrání během bouřek efektivní a zároveň bezpečné, je nutné dodržovat několik základních zásad.
